ZPĚT

  
   
Název :  Spolek pro chemickou a hutní výrobu
 Verein für chemische und metallurgische Produktion
Typ CP :  Akcie
Hodnota :

1x

200

200

  Kč  
Město :  Ústí nad Labem
Datum :  3.5.1922
Emise :  IX.
Série :  ---
Náklad :  65 000 ks
Rozměr :  cca 392 x 242 mm - dvojlist
Poznámky :  ---
Historie :  Společnost byla založena 26.1.1858 (někdy uváděn datum 17.10.1857) pod názvem Österreichischer Verein für Chemische und Metallurgische Produktion (Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu) se sídlem ve Vídni a zřídila továrnu na sodu v Ústí nad Labem.
 Akciový kapitál ustanoven ve výši 1 000 000 Zlatých, rozdělený na 2 000 ks akcií v nominální hodnotě 500 Zl. (první emise akcií vydána až 1.10.1867).
 Na valné hromadě z 26.10.1871 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 2 000 000 Zl., vydáním 2 000 ks nových akcí v nominální hodnotě 500 Zl. Výtěžku emise použito k rozšíření ústecké továrny, později výroba rozšířena o další chemické produkty.
 Počátkem 80. let 19. st. navázala společnost bližší spolupráci s belgickým koncernem Solvay & Cie v Bruselu, se kterým následně sjednán společný postup v některých odvětvích výroby.
 Na valné hromadě z 28.10.1893 schváleno zvýšení akciového kapitálu na 3 000 000 Zl., vydáním 2 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 500 Zl. Nové akcie splaceny k tíži rezervních fondů a vydány bezplatně akcionářům.
 V roce 1885 zřízena společně se Solvay & Cie továrna na sodu v Ebensee a v roce 1894 další továrna v Máros-Ujvár.
 V roce 1901 založila společnost ve spojení s těžařstvem Salzbergwerk Neu-Stassfurt továrnu ve Zscherndorf, která je vedena pod firmou Salzbergwerk Neu-Stassfurt und Teilnehmer.
 V roce 1905 zřízena společně s koncernem Solvay nová továrna na sodu v Neštěmicích a společně s továrnou v Ebensee předána ke spravování komanditní společnosti Oesterr. Verein für chemische und metallurgische Produktion & Co. Ammoniaksodafabriken (System Solvay).
 V roce 1906 zrušena stará továrna na sodu v Ústí nad Labem a uvolněné plochy využito k rozšíření chemických továren, ve kterých v letech 1905-1907 zavedena výroba řady nových chemických produktů.
 Dle usnesení valné hromady ze 14.5.1909 zvýšen akciový kapitál na 9 000 000 Korun, emisí 3 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 1 000 K. Výtěžek emise použit na splacení podílu na firmě Solvay-Werke Betriebs-Ges. m. b. H., které pronajaty továrny na sodu v Ebensee.
 V roce 1911 zakoupena za 2 500 000 K v akciích od roku 1851 stávající továrna na sodu v Hrušově (Ostrava), dříve Josef Marie von Miller zu Aichholz (Erste Österreichische Sodafabrik in Hruschau), která reorganizována a rozšířena. K tomuto účelu schváleno na mimořádné valné hromadě ze 27.4.1911 zvýšení akciového kapitálu na 12 000 000 K, vydáním 3 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 1 000 K. Z toho 2 500 ks použito k úhradě za továrnu v Hrušově a 500 ks uloženo do provozního fondu.
 Ve stejném roce založena, ve spojení s firmou Th. Goldschmidt v Essenu, komanditní společnost Chlorzinnwerk System Goldschmidt, která zřídila továrnu v Ústí ad Labem.
 Na valné hromadě z 26.3.1914 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 14 500 000 K, vydáním 12 500 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 K a výtěžku emise použito na převzetí většiny akcií (asi 11 000 ks) firmy HUNGARIA, Kunstdünger-, Schwefelsäure- und chemische Industrie A.-G. v Budapešti, se kterou zároveň uzavřeno zájmové společenství.
 Počátkem roku 1915 staženy dosavadní akcie v nominální hodnotě po 500 Zl. nebo 1 000 K a vydány nové v nominální hodnotě po 200 K (za každou akcii v nom. hodnotě 1 000 K (500 Zl.) obdržel akcionář pět nových akcií v nom. hodnotě po 200 K).
 V roce 1915 zakoupena nová továrna ve Schwaz (Tyrolsko), následně provedena reorganizace a v lednu 1916 započata výroba chlorečnanu draselného.
 V roce 1916 zakoupena od banky Pester Ungarische Commerzialbank asi třetina akcií (firma Solvay & Cie. zakoupila dvě třetiny) firmy Erste Bosnische Ammoniaksodafabrik A.-G. v Lukavaci, která až do roku 1920 vlastnila všechny akcie Erste Galizische Ammoniaksodafabriks-A.-G. v Podgórze.
 Koncem roku 1916 zahájena stavba nové továrny v Sokolově a počátkem roku 1918 předána do provozu. Závod se soustředil na výrobu dusíkatého vápna, později byl rozšířen na elektrochemii a elektrotermii.
 Na valné hromadě ze 27.4.1917 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 18 000 000 K, vydáním 17 500 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 K, z nichž 16 110 ks nabídnuto akcionářům k odběru v poměru 9:2 v kurzu po 900 K + 5%.
 Za účelem zajištění uhlí, potřebného pro továrnu v Sokolově, zakoupeny v roce 1917 uhelné doly v Bylanech (Malé Březno) u Mostu a získána účast na Falknovské akciové společnosti na dolování uhlí (Falkenauer Kohlenbergbau).
 Téhož roku získány akciové podíly na firmách Bohumínské chemické závody akc. spol. v Bohumíně (Oderberger chemische Werke A.-G.) a Österr. Elektro-Osmose A.-G. ve Vídni.
 Koncem roku 1917 zrušena nájemní smlouva továrny v Ebensee s firmou Solvay-Werke Betriebs-Ges. m. b. H.
 Rozpadem Rakouska-Uherska se společnost ocitla v nové obchodně-politické situaci a musela přistoupit k reorganizaci svého koncernu v nástupnických státech.
 V rámci nostrifikace přeloženo, počátkem roku 1920, sídlo z Vídně do Ústí nad Labem, akciový kapitál uznán v plné výši v Kč a následně změněn název společnosti na Spolek pro chemickou a hutní výrobu (Verein für chemische und metallurgische Produktion), zkráceně Spolchemie.
 Za účelem provedení potřebných investic, zdokonalení výrobních postupů, jakož i zajištění surovin, usneseno na valné hromadě z 15.7.1920 zvýšení akciového kapitálu na 27 000 000 Kč (původně schváleno 36 000 000 Kč), vydáním 45 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč, z čehož 30 000 ks akcií nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 3:1 v kurzu po 1 000 Kč a zbytek akcií přenechán belgické skupině Solvay & Cie.
 Neštěmická továrna přeměněna na samostatnou komanditní společnost s názvem Neštěmické továrny Solvayovy Spolek pro chemickou a hutní výrobu a Solvay & Cie. a továrna v Ebensee předána firmě Ebenseer Solvay-Werke.
 Dále přeměněny jihoslovanské závody na Bosanska Solvay Tvornica D. D., Lukavac; rumunské závody na Uzinele Solvay din Transylvania v Muresuioara a v Turdě; a polské závody na Zaklady Solvay w Polsce T. z. O. P. v. Podgórze a Montwy.
 Žilinská továrna firmy HUNGARIA přeměněna v rámci nostrifikace na Žilinskou akciovou továrnu na umělá hnojiva a chemické produkty v Žilině [1, 2] a soustředila se na výrobu kyseliny sírové a superfosfátu.
 Ve stejném roce se Spolchemie zúčastnila na založení firmy Česká továrna na umělé hedvábí, systém Elberfeld v Lovosicích (v roce 1935 po reorganizaci získána majorita) a počátkem roku 1921 získala většinu akcií Hrušovské továrny hliněného zboží, akc. spol. v Hrušově (Ostrava).
 Valná hromada z roku 1921 pověřila správní radu, aby dle potřeby zvýšila akciový kapitál až na 50 000 000 Kč.
 Na valné hromadě z 3.5.1922 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 40 000 000 Kč, emisí 65 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč, z čehož 45 000 ks akcií nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 3:1 v kurzu po 575 Kč.
 Ve stejném roce získána účast na těžařstvu Gewerkschaft Auguste v Leutnitz bei Bad Blankenburg a navýšen dříve získaný podíl na Gewerkschaft Lützow.
 Spolchemie se v roce 1922 dále zúčastnila na Société des Produits Chimiques de ľYonne v Paříži a s řadou zahraničních firem sjednala úmluvy ohledně zavedení výroby nových chemických produktů.
 Na valné hromadě z 24.5.1923 obnoveno dřívější usnesení z roku 1921 o zvýšení akciového kapitálu na 50 000 000 Kč. Na základě tohoto zmocnění vydáno 50 000 nových akcií, z nichž 30 000 ks nabídnuto v říjnu 1923 akcionářům k odběru v poměru 20:3 v kurzu po 850 Kč a zbytek přenechán k tomuto účelu vytvořenému syndikátu.
 V roce 1923 získán větší akciový podíl na firmě ZORKA, Prvo Jugoslavensko Društvo za Kemičku Industriju na dionice v Subotici a firmě Chinoin, Fabrik chemisch-pharmazeutischer Produkte A.-G. v Ujpešti, která dále vlastnila podíly ve firmách Kaštel, Tvornica Kemijsko-Farmaceutskih Proizvoda d. d. v Karlovaci a Sanabo, Fabrik chemisch-pharmazeutischer Produkte G. m. b. H. ve Vídni.
 Ve spojení s jinými zájemci se Spolchemie účastnila v roce 1927 na založení firmy Československé továrny pro výrobu synthetického čpavku v Mor. Ostravě-Mar. Horách (později uváděn název Československé továrny na dusíkaté látky v M. Ostravě-Mar. Horách).
 V rámci zájmového společenství pro obor aktivního uhlí zřízena v roce 1927, společně s I. G. Farbenindustrie A. G., skupinou Metallbank a Algemeene Norit Maatschappij N. V., prodejní organizace Carbo-Norit-Union, Frankfurt.
 V roce 1930 sestaven investiční program, jehož provedení je rozděleno do několika let a celkový náklad přesahuje 100 000 000 Kč.
 Na valné hromadě ze 14.6.1930 schválena stabilizační východisková bilance k 1.1.1929, vykazující přebytek cca 250 000 000 Kč. Celý přebytek uložen do stabilizačního fondu. Později, v roce 1935, použito 150 000 000 Kč ke snížení hodnoty trvalých investic.
 V roce 1932 provedena fúze s Žilinskou akciovou továrnu na umělá hnojiva a chemické produkty v Žilině v poměru 3:1 (3 akcie Žilinské továrny vyměněno za 1 akcii Spolchemie), čímž Spolchemie získala v Žilině vlastní továrnu.
 Zároveň provedena fúze s Falknovskou akciovou společností na dolování uhlí (Falkenauer Kohlenbergbau) v poměru 10:1 (10 akcií Falknovských dolů vyměněno za 1 akcii Spolchemie).
 Obě fúze se obešly bez zvýšení akciového kapitálu a potřebné množství vlastních akcií bylo převzato z portfólia Spolchemie.
 V roce 1933 získána většina akcií Mӑrӑşeşti S. A. Românӑ pentru Industrii Chimice v Bukurešti (akc. kap. 100 000 000 Lei).
 V témže roce získán podíl ve firmě Fosta, společnost pro obchod s výrobky chemického průmyslu v Praze a podíl na repatriaci akcií Sola z Kreugerovy pozůstalosti.
 V roce 1934 sjednána s Českou obchodní společností pachtovní smlouva ohledně hnědouhelného dolu Albert v Tuchomyšli a Marie Antonie v Roudníkách.
 V prosinci 1934 získána většina (51%) akcií Akciových továren na vyrábění lučebnin v Kolíně (dříve Akciová továrna na vyrábění umělých hnojiv a lučebnin v Kolíně [3]) a v březnu 1935 získána většina (69,5%) akcií Bohumínských chemických závodů akc. spol. v Bohumíně [4] (od roku 1940 Pražské chemické závody a. s. [5, 6])
 Valná hromada z 27.6.1935 zmocnila správní radu, aby dle potřeby provedla zvýšení akciového kapitálu až na 75 000 000 Kč, přičemž nové akcie mají být použity k provedení takových transakcí, především nabytím akciových podílů jiných firem, které by zájmovou sféru Spolchemie účelně upevnily a rozšířily.
 Podle tohoto usnesení bylo ihned vydáno 40 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč firmě SOLO spojené akciové československé sirkárny a lučební továrny (SOLO Vereinigte tschechoslowakische Zündholz- und chemische Fabriken A. G.) a výměnou převzat odpovídající počet akcií Sola (původně z majetku jeho koncernové prodejny Plama spol. s r. o.), zároveň se Solem uzavřeno zájmové společenství a dohoda o technické a hospodářské součinnosti. V letech 1935 a 1936 účast na Solu dále podstatně rozšířena.
 V lednu 1936 vydáno dalších 60 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč, na jichž podkladě, v rámci snah o usměrnění pracovního programu československého chemického průmyslu, získány akciové podíly na Explosii, československých akciových továrnách na látky výbušné v Praze a na Synthesii, chemických továrnách a. s. v Praze.
 Koncem roku 1936 vydáno zbývajících 25 000 ks nových akcií, které v rámci majoritního syndikátu přenechány z části skupině blízké Agrární bance československé.
 V říjnu 1936 získána většina (60,8%) akcií Handlovských uholných baní úč. spol. v Handlové (kupní cena cca 80 000 000 Kč) a na zbývající balík akcií získána pevná opce.
 V roce 1938 založena elektrolytická výroba chloru a derivátů v Novákách, jakož i výroba karbidu vápenatého v Handlové.
 Ve stejném roce se Spolchemie účastnila bankovního a průmyslového syndikátu, který od skupiny Petschek-Praha získal majoritu v Severočeských uhelných dolech akc. spol. v Mostě. Účast ještě téhož roku zlikvidována.
 Získán větší akciový podíl na Akciových cihelnách a chemických podnicích v Hodoníně.
 Po zabrání Sudet Německou říší na podzim 1938, přeložila společnost své sídlo z Ústí nad Labem do Prahy a koncem roku přinucena odprodat závody v Ústí nad Labem a Sokolově firmě Chemische Werke Aussig-Falkenau in Dresden.
 Na mimořádné valné hromadě z 19.12.1938 pověřena správní rada, aby dle potřeby zvýšila akciový kapitál až na 85 000 000 Kč, zároveň schválena fúze se společností SOLO [7, 8] formou výměny akcií. Výměnný poměr činil 100 akcií SOLA za 61 akcií Spolchemie. K tomuto účelu byl v roce 1939 zvýšen akciový kapitál na 79 000 000 K, vydáním 20 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 K
 Fúzí se Solem získány továrny na zápalky v Sušicích, Lipníku nad Bečvou a Banské Bystrici, továrna na celulózu v Ružomberku, pila v Liptovské Osadě, dvě pily v Sušicích a výroba impregnovaných obalů v Sušicích a dále sirkárenská prodejní organizace - prodejní kanceláře: Plama s. s r. o. a Luma s. s r. o. v Praze; podíl na prodejní kanceláři Iskra úč. spol. v Ružomberku, podíly v kartelu celulózy Sulfit s. s r. o. v Praze a v kartelu papíren Prodejna spojených papíren akc. spol. v Praze.
 V roce 1939 získány větší balíky akcií firem Biochema továrna na výrobu poživatin a. s. v Modřicích u Brna; Ossa a. s. pro průmysl chemický v Praze a Optische Werke Fremuth & Co., Neuern.
 Na mimořádné valné hromadě z 30.11.1939 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 237 000 000 K, nakolkováním (zvýšení nominální hodnoty) akcií ze 200 K na 600 K. Zvýšení provedeno na vrub rezervního fondu.
 V témže roce získány továrny ve Vysočanech (Praha), Roztokách u Prahy, Chrasti u Chrudimi a v Neratovicích.
 V roce 1940 získána továrna na výrobu karbidu v Lobkovicích a továrna na zpracování papíru v Potštejně.
 Ve stejném roce získány větší balíky akcií firem AKO a. s., továrna na fotografické desky v Praze; Janka a spol. a. s., strojírna a elektrotechnická továrna v Radotíně a Chemický priemysl úč. spol. (Chemische Industrie A. G.) v Bratislavě.
 Za účelem stavby bytů pro své zaměstnance, včetně zaměstnanců koncernových společností, založila Spolchemie v roce 1941 firmu Chemostav, obecně prospěšná a. s. stavební a bytová v Praze (Chemobau, gemeinnützige Bau- und Wohnungs AG., Prag) s akciovým kapitálem 7 000 000 K, rozděleným na 35 000 ks akcií v nominální hodnotě 200 K.
 Dne 1.4.1941 bylo Spolchemii v rámci říšského monopolu uděleno právo vyrábět zápalky pro protektorátní trh a právo vyrábět a vyvážet zápalky na export, přičemž prodej je zajišťován přes Deutsche Zündwarenmonopolgesellschaft in Berlin.
 V letech 1941-1942 získány podíly ve firmách Žilinská továrna na zellulozu úč. spol. (Silleiner Zellulosefabrik A. G.) a Fotochema, výroba desek, filmů, papírů a chemických preparátů spol. s r. o. v Hradci Králové (Fotochema, Fabrik photographischer Platten, Papiere und Chemikalien G. m. b. H. in Königgrätz) s kmenovým kapitálem 4 500 000 K.
 Na valné hromadě z 30.6.1942 schválena 4% hypotekární půjčka v celkové výši 250 000 000 K, rozdělená na dílčí dluhopisy v nominálních hodnotách po 5 000 K (5 000 ks), 10 000 K (12 000 ks) a 50 000 K (2 100 ks). Splatná pravidelným slosováním, počínaje 1.6.1948, nejdéle do 1.6.1962.
 V témže roce založila Spolchemie firmy Erste bulgarische chemische Industrie A. G., Maritza in Sofia (akc. kapitál 1 000 000 Leva); Bulgarische Biochema A. G. (akc. kapitál 5 000 000 Leva) a Chemische Fabriken A. G. Agram (akc. kapitál 20 000 000 Kuna).
 V roce 1944 vydána další 4% hypotekární půjčka v celkové výši 150 000 000 K, rozdělená na dílčí dluhopisy v nominálních hodnotách po 5 000 K (3 000 ks), 10 000 K (6 000 ks) a 50 000 K (1 500 ks). Splatná pravidelným slosováním, počínaje 1.2.1950, nejdéle do 1.2.1964.
 Po osvobození v roce 1945 dosazena národní správa a později majetková podstata znárodněna, začleněna do několika národních podniků a původní akciová společnost postupně zanikla.
   Zdroj informací:
     J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1926-1927 a 1940-1941.
     J. Kašpar: Československé bursovní papíry 1927-1928, 1928-1929, 1931-1932, 1935-1936, 1937-1938.
     Finanční ročenka Compass 1944.
     Web: (de.wikipedia.org, cs.wikipedia.org)
.
.
 Výpis emisí akcií:
 I. emise 1867; 1 000 000 Zlatých, 2 000 ks po 500 Zlatých
 II. emise 1871; 1 000 000 Zlatých (2 000 000 Zlatých), 2 000 ks po 500 Zlatých
 III. emise 1893; 1 000 000 Zlatých (3 000 000 Zlatých), 2 000 ks po 500 Zlatých
   Převedena měna ze Zlatých na Koruny (1 Zlatý = 2 Koruny).
 IV. emise 1909; 3 000 000 Korun (9 000 000 Korun), 3 000 ks po 1 000 Korunách
 V. emise 1911; 3 000 000 Korun (12 000 000 Korun), 3 000 ks po 1 000 Korunách
 VI. emise 1914; 2 500 000 Korun (14 500 000 Korun), 12 500 ks po 200 Korunách
   Počátkem roku 1915 staženy původní akcie v hodnotě 500 Zl. nebo 1 000 K. a vyměněny za akcie v hodnotě 200 K. (1 akcie v hodnotě 500 Zl. nebo 1 000 K za 5 akcií po 200 K).
 VII. emise 1917; 3 500 000 Korun (18 000 000 Korun), 17 500 ks po 200 Korunách
   V roce 1920 provedena nostrifikace, přeneseno sídlo z Vídně do Ústí nad Labem a akciový kapitál plně uznán v Kč.
 VIII. emise 1920; 9 000 000 Kč (27 000 000 Kč), 45 000 ks po 200 Kč [9]
   Akcie z 19.5.1921 pravděpodobně nahrazují všechny předchozí akcie (90 000 ks), vydané před nostrifikací společnosti. [10, 11]
 IX. emise 1922; 13 000 000 Kč (40 000 000 Kč), 65 000 ks po 200 Kč
 X. emise 1923; 10 000 000 Kč (50 000 000 Kč), 50 000 ks po 200 Kč [12, 13]
 XI. emise 1935; 8 000 000 Kč (58 000 000 Kč), 40 000 ks po 200 Kč
 XII. emise 1935 (leden 1936); 12 000 000 Kč (70 000 000 Kč), 60 000 ks po 200 Kč
 XIII. emise 1935 (prosinec 1936); 5 000 000 Kč (75 000 000 Kč), 25 000 ks po 200 Kč
   V letech 1938/1938 přeneseno sídlo z Ústí nad Labem do Prahy
 XIV. emise 1939 (jaro 1939); 4 000 000 Korun (79 000 000 Korun), 20 000 ks po 200 Korunách.
 XV. emise 1939 (listopad 1939); 158 000 000 Korun (237 000 000 Korun), navýšení nominální hodnoty akcií ze 200 K na 600 Korun (395 000 ks) [14]
.
.
 Výpis vydaných dluhopisů [15]:
 1942; 4%-ní hypotekární výpůjčka v celkovém objemu 250 000 000 K, splatná losováním počínaje dnem 1.6.1948, nejpozději do 1.6.1962:
     5 000 Korun, vydáno 5 000 kusů
   10 000 Korun, vydáno 12 000 kusů
   50 000 Korun, vydáno 2 100 kusů
 1944; 4%-ní hypotekární výpůjčka v celkovém objemu 150 000 000 K, splatná losováním počínaje dnem 1.2.1950, nejpozději do 1.2.1964:
     5 000 Korun, vydáno 3 000 kusů
   10 000 Korun, vydáno 6 000 kusů
   50 000 Korun, vydáno 1 500 kusů
    
   
Avers :

Akcie Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem 1922, 200 Kč

   
.
Revers :

Aktie der Verein für chemische und metallurgische Produktion in Aussig an der Elbe 1922, 200 Kronen

   
.
.
.
Pohlednice :

Pohlednice Správní budovy Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, cca 1937

Správní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, cca 1937.
.
.
.
..