Dlužní úpis Buštěhradská železnice Buschtěhrader Eisenbahn BEB Busterater Eisenbahngesellschaft Buschtiehrad dráha Buštěhrad železniční společnost 1896

ZPĚT	05 - Dluhopisy soukromých společností (05-01 - Železniční dluhopisy)

Stát :	Rakousko-Uhersko
Společnost :	Ausschliessend priv. Buschtěhrader Eisenbahn
	Výhradní privilegovaná Buštěhradská dráha
Název :	Dílčí dlužní úpis
Nominál :	400 Korun
Sazba :	4,00 %
Město :	Prag (Praha)
Datum :	1.7.1896
Splatnost :	Losováním, nejpozději v roce 1953.
Emise :	V.
Série :	---
Počet :	62 500 ks
Rozměr :	cca 248 x 360 mm - dvojlist
Poznámka :	Akcie a požitkové listy vydané Buštěhradskou dráhou:
	Požitkový list 1870; Akcie 200 Zl. 1873; Akcie 200 Zl. 1874.
Historie :	Společnost byla založena v roce 1852 (Český kompas z roku 1906 uvádí rok založení 1856) se sídlem v Praze a pod názvem Buštěhradská železniční společnost (Buschtěhrader Eisenbahngesellschaft).
	Akciový kapitál ustanoven ve výši 2 400 000 Zlatých konvenční měny (2 520 000 Zlatých rakouské měny), rozdělený na 4 800 ks akcií v nominální hodnotě 500 Zlatých konvenční měny (525 Zlatých rakouské měny).
	Dne 1.1.1855 získala koncesi k provozování parostrojní železnice a 5.11.1855 zprovoznila svou první trať v úseku za Starého Kladna do Kralup nad Vltavou, kde se navazovala na státní železnici Praha-Podmokly.
	Současně převzata původní koněspřežná dráha v úseku Staré Kladno-Vejhybka (Výhybka, dnes stanice Kladno) a přestavěna na parostrojní provoz.
	V roce 1863 získána koncese k přestavbě a provozování další části původní koněspřežné dráhy v úseku Výhybka (Kladno)-Bruska (dnes Praha-Dejvice), která byla z Brusky prodloužena do Buben (Praha-Bubny).
	Dne 11.1.1867 získána koncese, po dobu 80 let, na stavbu dalšího úseku Výhybka-Lány (dnes Stochov).
	Dne 1.7.1868 získána koncese na stavbu severozápadní dráhy, spojení Smíchov-Žatec-Chomutov-Vejprty a odbočky Březno-Cheb. V Chomutově Buštěhradská dráha postavila vlastní nádraží, které následně využívala společně s Ústecko-teplickou dráhou (ATE). Provoz zahájen 4.2.1871.
	Zároveň byla společnost Buštěhradská dráha rozdělena na dvě části a nově vydány akcie série A (Litt. A) znějící na jméno v nominální hodnotě 525 Zlatých a na akcie série B (Litt. B) znějící na doručitele v nominální hodnotě 200 Zlatých. Akcie byly umořovány losováním a za vylosované akcie obdržel akcionář požitkové listy.
	Akcionářům, vlastnící akcie série A (Litt. A) náležel zisk z tratí:
	Praha-Březno; Praha (Smíchov)-Hostivice; Kladno-Kralupy nad Vltavou; Dubí-Staré Kladno; Lužná-Lišany-Rakovník; místní dráha Krupá-Kolešovice a 12 uhelných a 16 ostatních průmyslových drah.
	Akcionářům, vlastnící akcie série B (Litt. B) náležel zisk z tratí:
	Březno-Chomutov-Cheb; Březno-Kadaň-Prunéřov; Chomutov-Reitzenhain (DE); Křimov-Měděnec-Kovářská-Vejprty; Sokolov-Oloví-Kraslice-Klingenthal (DE); Tršnice-Františkovy Lázně a 27 uhelných a 7 ostatních průmyslových drah.
	Ve stejném roce vydána první emise 5,00%-ních dluhopisů v celkové výši 15 499 950 Zlatých ve stříbře, v počtu 103 333 ks po 150 Zl.
	V roce 1871 vydána druhá emise 5,00%-ních dluhopisů v celkové výši 3 867 900 Zlatých ve stříbře, v počtu 25 786 ks po 150 Zl.
	V březnu 1872 zahájen provoz v úseku Hostivice-Smíchov (severní nástupiště), čímž došlo k lepšímu propojení s průmyslovým Smíchovem.
	V srpnu 1872 zahájen provoz v úseku Chomutov-Vejprty a v srpnu 1875 zprovozněna odbočka Křimov-Hora Sv. Šebestiána a pokračující dále k saské hranici až do Reitzenhainu (DE).
	V témže roce vydána třetí emise 5,00%-ních dluhopisů v celkové výši 14 790 000 Zlatých ve stříbře, v počtu 98 600 ks po 150 Zl.
	V březnu 1873 zprovozněn úsek Chomutov-Kadaň-Prunéřov.
	Na valné hromadě z 25.5.1882 schválena čtvrtá emise 4,50%-ních dluhopisů v celkové výši 13 000 000 Mk, rozdělené na nominální hodnoty po 500 Mk a po 1 000 Mk. Výtěžku emise použito na uhrazení kupní ceny za důlní majetek a konverze předchozích dluhopisů.
	Kromě železnic vlastnila Buštěhradská dráha i uhelné doly (důl Františk Josef, Tragy a Ferdinand) a důlní míry v okolí Kladna (Vrapice, Dubí, Cvrčovice, Brandýsek a Hnidousy). Zisk z uhelných dolů náležel stejným dílem všem akcionářům (série A a B).
	Železniční síť Buštěhradské dráhy se dále postupně rozšiřovala až do celkové délky cca 490 km (tratě litt. A: 214,625 km a tratě litt. B: 275,691 km) a zajišťovala provoz na soukromé místní dráze Vojkovice-Velichov-Kysibl (Kyselka) v délce cca 8,137 km.
	V roce 1896 vydána konverzní a investiční 4,00%-ní půjčka v celkové výši 136 000 000 Korun, rozdělená na dluhopisy v nominálních hodnotách po 200 K (37 000 ks), 400 K (62 500 ks), 2 000 K (40 000 ks) a 10 000 K (2 360 ks). Dluhopisy byly původně splatné každoročním losováním, nejpozději v roce 1953. V roce 1936 byly nevylosované dluhopisy vyměněny za československou 3,00%-ní Unifikační půjčku, umořitelnou 1938-1987 [2].
	V roce 1918 odprodány uhelné doly Pražské úvěrní bance, která je přejmenovala na doly Prago (v letech 1939-1942 doly vneseny do samostatné akciové společnosti s názvem: Buštěhradské kamenouhelné doly "PRAGO", akc. spol., Dubí u Kladna [3, 4, 5, 6]).
	Vzhledem k všeobecné poválečné krizi se Buštěhradská dráha dostala v letech 1921 a 1922 do finančních problémů a ztráta narostla až na cca 33 000 000 Kč. Z tohoto důvodu požádala v lednu 1923 o zestátnění, které bylo provedeno podle zákona z 8.6.1923, se zpětnou platností od 1.1.1923 a za částku 34 403 600 Kč. Z této částky vyplaceno 450 770 Kč v hotovosti Buštěhradské dráze a 33 952 830 Kč v hotovosti přímo akcionářům ve dvou stejných splátkách (15.1.1924 a 15.1.1925): na každou akcii sérii A vyplaceno 315 Kč (celkem 630 Kč) a na akcii série B vyplaceno 120 Kč (240 Kč).
	Zdroj informací: J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1924. Finanční ročenka Compass 1921. Ottův slovník obchodní, 1912 https://cs.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%A1t%C4%9Bhradsk%C3%A1_dr%C3%A1ha
	.
	.
Avers :
	.
	.
Vnitřní strana :
	.
	.

	.
	.
Revers :	---
	.
	.
	.
	.