ZPĚT

  
   
Název :  Moravské ocelárny a železárny akciová společnost v Olomouci
 Mährische Stahl- und Eisenindustrie Aktiengesellschaft in Olmütz
Typ CP :  Hromadná akcie
Hodnota :

5x

400

2 000

  Kč  
Město :  Olomouc
Datum :  2.1.1933
Emise :  VI.
Série :  ---
Náklad :  6 250 ks (hromadných akcií max. 1 250 ks)
Rozměr :  cca 313 x 237 mm - dvojlist
Poznámky :  ---
Historie :  Společnost byla založena dne 27.4.1910, se sídlem v Olomouci a za součinnosti Moravské agrární a průmyslové banky v Brně převzala k dalšímu provozování závody v Řepčíně od roku 1907 stávající stejnojmenné společnosti s ručením omezeným.
 Akciový kapitál ustanoven ve výši 500 000 Korun, rozdělený na 1 250 kusů akcií v nominální hodnotě 400 K.
 Společnost postupně rozšiřovala výrobu na slévárnu kujné litiny (1911-12) a slévárnu lité oceli (1913-14).
 V roce 1913 zvýšen akciový kapitál na 1 000 000 K, vydáním 1 250 ks nových akcií v nominální hodnotě 400 K, které nabídnuty akcionářům k odběru.
 V roce 1914 provedeno připojení továrny vlastní železniční vlečkou a postavena nová strojovna s kotelnou.
 Na valné hromadě z 6.5.1916 usneseno zvýšit akciový kapitál na 2 000 000 K, emisí 2 500 ks nových akcií v nominální hodnotě 400 K, které nabídnuty akcionářům k odběru. Zvýšení provedeno v průběhu roku 1917.
 Na základě usnesení valné hromady z 1.12.1917 zvýšen v průběhu roku 1919 akciový kapitál na 4 000 000 K, vydáním 5 000 ks nových akcií, které nabídnuty akcionářům k odběru.
 V období první světové války se společnost podílela na válečné výrobě, dodávala převážně ruční granáty a šrapnelové uzávěrky a k práci v továrně využívala cca 300 válečných zajatců.
 V roce 1919 uvedena do provozu nově postavená válcovna a veškerý provoz byl výrazně rozšířen přístavbami a zavedením nových strojů a v roce 1920 postavena a zprovozněna vlastní cihelna.
 Na valné hromadě ze 4.5.1920 rozhodnuto zvýšit akciový kapitál na 10 000 000 Kč, emisí 15 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 400 Kč, které nabídnuty akcionářům v poměru 1:1 k odběru za kurz po 580 Kč.
 V letech 1920-1923 byly na pozemcích v sousedství závodů přikoupených provedeny rozsáhlé investice a také stávající závody zmodernizovány a výroba jednotlivých oddělení více specializována.
 Závody společnosti sestávají z ocelárny, slévárny šedé a kujné litiny, slévárny kovů a hliníku, parní kovárny, lisovny, nápravny, vidlárny a výrobny fitinek.
 Společnost je, jakožto dodavatel polotovarů, závislá na zaměstnání továren, které polotovary dále zpracovávají. V důsledku obchodní a průmyslové krize táhnoucí se od roku 1920 do roku 1923 nastala u většiny stálých odběratelů úplná stagnace výroby a tím pokles odbytu. Aby provoz závodů nemusel být zastaven, snažila se společnost získat nové odběratele hledáním odbytu v cizině a přizpůsobováním výroby těm domácím průmyslům, které byly alespoň částečně zaměstnány. Tím ovšem vznikla nutnost přizpůsobovat se a pořizovat stále nová zařízení a stroje, s čímž byly spojeny vysoké výdaje.
 V letech 1922/23 utrpěné ztráty ve výši 3 275 838 Kč byly kryty odpisy z rezervních fondů.
 Následkem znehodnocení skladových zásob a valutových ztrát při vývozu, vykázán za léta 1924 a 1925 znovu schodek a sice částkou 7 596 851 Kč.
 Na valné hromadě z 29.7.1926 usneseno krýt ztrátu odpisem částky 94 451 Kč z rezervních fondů a snížením akciového kapitálu z 10 000 000 Kč na 2 500 000 Kč odkolkováním (snížení nominální hodnoty) akcií ze 400 Kč na 100 Kč. Zbytek ztráty ve výši 2 400 Kč převeden na nový účet. Současně byla zmocněna správní rada k provedení nového zvýšení akciového kapitálu na 5 000 000 Kč (zvýšení nakonec nikdy neprovedeno).
 Ve spojení s finanční sanací společnosti provedena též rozsáhlá technická a obchodní reorganizace podniku.
 V roce 1926 vykázaná další ztráta ve výši 1 129 000 Kč a převedena na nový účet.
 V roce 1927 provedla patronanční banka sanaci závodu odpisem části své pohledávky a úroků. Bilance za rok 1926 byla reasumována a aktiva oceněny jejich stávající hodnotou. Na podkladě této reasumované bilance za rok 1926, končící ztrátou 18 301 Kč, provedena uzávěrka za rok 1927, vykazující ztrátu i s převodem z roku 1926 částkou 31 118 Kč.
 Na valné hromadě ze 4.5.1929 rozhodnuto sloučit akcie v poměru 4:1, zpět na nominální hodnotu 400 Kč. Sloučení provedeno v roce 1933.
 V důsledku nastalé všeobecné hospodářské a odbytové krize zůstaly domácí objednávky na nízké úrovni. Společnost se proto více zaměřila na export a podařilo se jí navázat cenné mezinárodní kontakty. Fakturované tržby v roce 1930 klesly o cca 15% (z cca 22 000 000 Kč na cca 18 700 000 Kč) ve srovnání s předchozím rokem. Snížením režijních nákladů bylo možné do určité míry držet krok s nižšími prodejními cenami.
 V březnu 1932 společnost dočasně zastavila provoz v továrně a provedla na přelomu let 1932/33 další restrukturalizaci a modernizaci výroby. Byla postavena válcovna a zavedena výroba bezešvých trubek.
 Závody v Řepčíně se rozkládají na pozemku o velikosti cca 120 000 m2, z toho je cca 40 000 m2 zastavěno. Společnost zaměstnává cca 500 dělníků a k pohonu využívá parní stroje o celkovém výkonu 370 HP a elektromotory o celkovém výkonu 500 HP.
 Od 31.12.1934 se společnost stala členem kartelu Sdružení československých výrobců rourových spojek z temperované litiny a výtokových a průchodních kohoutů ze šedé litiny v Praze (kartelová dohoda se týkala úpravy odbytu zboží, obchodních podmínek a cen).
 Od 31.12.1935 se společnost stala členem kartelu Sdružení československých výrobců ocelových vidlí v Praze (kartelová dohoda se týkala úpravy odbytu zboží, obchodních podmínek a cen).
 V období druhé světové války se společnost opět podílela na válečné výrobě, dodávala granáty, součásti tanků, atd.
 Po osvobození v roce 1945 dosazena do společnosti národní správa a s účinností od 27.10.1945 znárodněna majetková podstata a následně začleněna do národního podniku Báňská a hutní společnost n. p.
 Původní akciová společnost později poslána do likvidace.
   Zdroj informací:
     J. Kašpar: Československé bursovní papíry: 1927-1928 a 1928-1929.
     J. Kašpar: Pražské bursovní papíry: 1926-1927.
     J. Kašpar: Československé kartely: 1934.
     Finanční ročenka Compass: 1921, 1924, 1930, 1932, 1934 a 1935.
     Vyhláška ministra průmyslu č. 153/1946 Ú. l. I ze dne 27.12.1945 o znárodnění podniku v průmyslu výroby železa a kovů, kovodělném, elektrotechnickém, jemné mechaniky a optiky a v průmyslu zbrojním
     Ing. Václav Obdržálek: Znárodněný průmysl v Československu, roč. I. 1947.
     Web: https://www.industrialnitopografie.cz/cs/structures/moravske-ocelarny-a-zelezarny-18054
.
.
.
 Výpis emisí akcií:
 I. emise 1910; 500 000 K, 1 250 ks po 400 K
 II. emise 1913; 500 000 K (1 000 000 K), 1 250 ks (2 500 ks) po 400 K
 III. emise 1916 (1917); 1 000 000 K (2 000 000 K), 2 500 ks (5 000 ks) po 400 K
 IV. emise 1917 (1919); 2 000 000 K (4 000 000 K), 5 000 ks (10 000 ks) po 400 K
 V. emise 1920; 6 000 000 Kč (10 000 000 Kč), 15 000 ks (25 000 ks) po 400 Kč
 1926; - 7 500 000 Kč (2 500 000 Kč, 25 000 ks po 100 Kč - odkolkování akcií ze 400 Kč na 100 Kč)
 VI. emise 1929 (1933); Sloučení akcií v poměru 4:1 (2 500 000 Kč, 6 250 ks po 400 Kč)
   .
   .
Avers :

Akcie Moravské ocelárny a železárny akciová společnost v Olomouci 1933, 2000 Kč

   .
.
Revers :

---
   .
.
.
.