| Název : | MÜHLIG-UNION Glasindustrie-Aktiengesellschaft | ||||
| MÜHLIG-UNION akciová společnost pro sklářský průmysl | |||||
| Typ CP : | Akcie | ||||
| Hodnota : |
1x |
100 |
100 |
RM | |
| Město : | Settenz bei Teplitz-Schönau (Řetenice u Teplic-Šanova) | ||||
| Datum : | 14.3.1940 | ||||
| Emise : | --- | ||||
| Série : | --- | ||||
| Náklad : | 60 000 ks | ||||
| Rozměr : | A4 | ||||
| Poznámky : | --- | ||||
| Historie : | Společnost byla založena v roce 1872, se sídlem v Ústí nad Labem a pod názvem Oesterreichische Glashütten-Gesellschaft (Rakouská společnost sklářských hutí, Rakouská společnost skelných hutí). | ||||
| Akciový kapitál ustanoven ve výši 500 000 Zlatých, rozdělený na 2 500 ks plně splacených akcií v nominální hodnotě 200 Zl. (Při úpisu byly vydány zatímní listy v nominální hodnotě 100 Zl. a po doplacení zbývajících 100 Zl., vyměněny za akcie) | |||||
| Stavba sklárny započala na jaře 1872 a byla dokončena a uvedena do provozu v polovině roku 1873. Sklárna se soustředila převážně na výrobu obalového skla - skleněných lahví všech druhů, zásobních lahví a demižónů, které vyráběla ve dvou pánvových pecí a jedné vanové peci, umožňující nepřetržité tavení a hromadné zpracování skloviny. | |||||
| V prvních letech existence sklárny byl jejím největším odběratelem Spolek pro chemickou a hutní výrobu, se kterým byla i personálně propojená osobou Maxe Schaffnera. | |||||
| V roce 1882 provedeno rozšíření závodu o další tavící pece a nové plynové generátory a v roce 1883 zahájena výroba osvětlovacího skla do plynových lamp pod značkou Monopol a později i laboratorního skla. Společnost provozovala sklady v Praze, Vídni a Budapešti. | |||||
| V polovině 90. let se na sklářském trhu začala projevovat vysoká konkurence ostatních skláren a tím se všeobecně snižovaly prodejní ceny. To se projevilo v nižší ziskovosti společnosti a následně poklesu vyplácených dividend. | |||||
| V letech 1906-1910 zbudována vlastní elektrárna na stejnosměrný proud, napájející dvanáct elektromotorů a osvětlení. | |||||
| V roce 1907 přešla většina akcií Rakouské společnosti sklářských hutí do vlastnictví průmyslníka Maxe Mühliga, majitele skláren v Hostomicích, Řetenicích a Malém Újezdu (později Újezdeček). | |||||
| V letech 1910-1914 provedena rozsáhlá rekonstrukce a modernizace závodu a racionalizace výroby. Z tohoto důvodu rozhodla valná hromada z 30.4.1912 zvýšit akciový kapitál na 2 000 000 K, vydáním 2 500 ks nových akcií v nominální hodnotě 400 K, které nabídnuty akcionářům k odběru. Výtěžku emise použito z větší části na zavedení a zprovoznění prvního stroje Owens na plně automatickou výrobu lahví. | |||||
| Během válečných let (1914-1918) klesal odbyt a tím i produkce. Výroba osvětlovacího skla byla úplně zastavena a podstatná část zaměstnanců musela narukovat. | |||||
| Na valné hromadě z 28.6.1916 usneseno zvýšit akciový kapitál na 3 000 000 K, emisí 2 500 ks nových akcií v nominální hodnotě 400 K, které nabídnuty od 1.1.1917 akcionářům k odběru v odpovídajícím poměru. | |||||
| Vzhledem ke změněným politickým poměrům, rozpadu Rakouska-Uherska a vniku ČSR, rozhodla valná hromada z 28.6.1919 změnit název společnosti na UNION akciová společnost skelných hutí (UNION Glashütten-Aktien-Gesellschaft). | |||||
| V roce 1920 zprovozněn druhý automatický stroj Owens. | |||||
| Společnost vlastnila většinu akcií maďarské sklářské firmy Salgotarjaner Flaschenfabriks-A.-G., kterou založili v roce 1908 bratři Mühligové. Podle usnesení valné hromady z 21.6.1922 nabídla tyto akcie k prodeji vlastním akcionářům v poměru 1:1 v kurzu po 60 Kč za akcii. | |||||
| V letech 1922-1923 zasáhla sklárnu odbytová krize, způsobená poválečným rozpadem Rakouska-Uherska - ztrátou trhů a zároveň zhoršená deflační politikou vlády. | |||||
| Na mimořádné valné hromadě z 5.5.1924 schválena fúze s komanditní společností Glashüttenwerke Max Mühlig in Settenz. Z tohoto důvodu byl navýšen akciový kapitál na 30 000 000 Kč, emisí 67 500 ks nových akcií v nominální hodnotě 400 Kč, které použily k fúzi a dále schválena změna názvu společnosti na MÜHLIG-UNION akciová společnost skelných hutí v Ústí nad Labem (MÜHLIG-UNION Glashütten-Aktien-Gesellschaft in Aussig an der Elbe). | |||||
| V termínu 23.9.1924 - 15.10.1924 provedena výměna všech předchozích akcií z první (1872), druhé (1912) a třetí (1917) emise za nové akcie se správným zněním společnosti. | |||||
| Po provedené fúzi společnost provozuje sklárny v Ústí nad Labem (12 tavících pecí), Řetenicích (2 tavící pece), Hostomicích (5 tavících pecí) a Malém Újezdě a hnědouhelný důl Maxhütte v Hostomicích. Specializuje se na výrobu obalového skla všeho druhu a barev, vyráběného na pěti strojích Owens, včetně velkých nádob na převoz a uskladnění kyselin, skleněných trubic a pod., dále vyrábí na dvaceti tažných strojích okenní a tabulové (ploché) sklo všech rozměrů a tloušťky 1,5 až 10 mm. | |||||
| Na valné hromadě z 20.1.1926 rozhodnuto o úpravě názvu společnosti na MÜHLIG-UNION akciová společnost pro sklářský průmysl (MÜHLIG-UNION Glasindustrie-Aktiengesellschaft) a přesunu sídla společnosti z Ústí nad Labem do Řetenic (Teplice). | |||||
| V roce 1927 část závodu v Hostomicích vyhořela. Závod byl opraven a výroba rozšířena. | |||||
| Koncem 20. let společnost provozovala již 6 automatických strojů Owens a další automatické stroje na výrobu láhví (např. Roirant, Lagena nebo Pötting) a 22 tažných strojů na výrobu tabulového skla v tloušťce 1,2 - 10 mm. Roční produkce dosahovala 3 500 vagónů lahvového skla a 4 000 vagónů tabulového skla. | |||||
| V roce 1931 získala společnost všechny akcie německé sklářské firmy Helmstedter Glasindustrie AG. in Helmstedt. | |||||
| Začátkem 30. let společnost zřídila centrální prodejní kanceláře pod názvem Vitrea společnost skelných hutí, společnost s r. o. v Praze (Vitrea Glashütten-Gesellschaft m. b. H. in Prag) s kmenovým kapitálem 300 000 Kč, ve Vídni: Glashüttenges. m. b. H. Vitrea a v Londýně: Vitrea Union Glass Co. Ltd. London. Zároveň se stala členem kartelu na prodej lahvového skla České banky Union (Flaschenabteilung der Böhm. Unionbank) a kartelu Prodejní sdružení českých tabuláren akc. spol. (Verkaufsgemeinschaft böhmischer Tafelglasfabriken A.-G.) | |||||
| Výroba skláren se postupně rozšiřovala na ploché, matné a ledové sklo, lahve a nádoby, netříštivé bezpečnostní a vrstvené sklo, tepelně izolační dvojitá okna, průhledné sklo, bílé, duté, obalové a obkladové sklo. | |||||
| Na podzim 1938 se společnost se všemi sklárnami ocitla na zabraném území Německou říší a musela upravit svou organizaci podle německého práva. | |||||
| Na mimořádné valné hromadě ze 14.3.1940 byla schválena východisková bilance v říšských markách a s účinností od 1.1.1939. Akciový kapitál nově stanoven ve výši 6 000 000 RM, rozdělený na 60 000 ks akcií v nominální hodnotě 100 RM. Výměnný kurz akcií stanoven v poměru 5:4 (za 5 ks starých akcií vydány 4 ks nových akcií). | |||||
| Na základě arizace získala společnost v roce 1940 většinu akcií sklárny Waldtor-Hütte Glasindustrie-Aktiengesellschaft (Huť Lesní brána, akc. spol. pro průmysl sklářský) v Malém Újezdě (dříve Glasfabriken Fischmann Söhne). | |||||
| Výroba byla postupně rozšířena o výrobky z bezpečnostního skla značky Thorax (vrstvené a kalené sklo), které dodávala Luftwaffe a ThermoLux, světlorozptylující, tepelně a zvukově izolační sklo, použito například na veškerá okna v obchodním domě Bílá labuť v Praze, Na Poříčí. | |||||
| V letech 1940-1945 využívala sklárna na práci francouzské a sovětské válečné zajatce, kteří byli ubytování přímo v areálu skláren. Koncem války tvořili zajatci až 50% všech zaměstnanců. | |||||
| Společnost se stala členem německých prodejních kartelů: Verein deutscher Tafelglashütten G. m. b. H. Frankfurt; Deutsche Fensterglas-Ausfuhr G. m. b. H. Frankfurt a Verkaufsgemeinschaft deutscher Flaschenhütten (kancelář v Teplicích-Šanově). | |||||
| Po osvobození v roce 1945 dosazena do továren národní správa a následně znárodněny jako německý majetek. | |||||
| Na základě vyhlášky ministra průmyslu č. 880 ze dne 7.3.1946 a s účinností od 1.1.1946, vnesena sklárna v Ústí nad Labem, společně se sklárnami Skelné hutě Duchcov, Wiegand a Siemens-Glas A.-G., do národního podniku České továrny na láhve, n. p., se sídlem v Teplicích-Šanově. | |||||
| Na základě vyhlášky ministra průmyslu č. 894 ze dne 7.3.1946 a s účinností od 1.1.1946, vneseny ostatní sklárny Mühlig-Union, Glasindustrie, společně se sklárnami Sklárna Bilinská, Engels a spol. Duchcov; Vereinigte Farbenglaswerke A.-G.; Spiegelglas Union A.-G.; Huť Lesní Brána akc. spol. a Zinková huť Chudeřice, do národního podniku Sklárny Union, n. p., se sídlem v Teplicích-Šanově a původní akciové společnosti poslány do likvidace. | |||||
|
Zdroj informací: Finanční ročenka Compass: 1884, 1921, 1924, 1926, 1927, 1930, 1932, 1934, 1935, 1937 a 1944 (vydání pro Sudety). Vyhláška ministra průmyslu č. 880 ze dne 7.3.1946. Vyhláška ministra průmyslu č. 894 ze dne 7.3.1946. Web: https://www.usti.cz/dejiny/19stol/ul-5-27.htm |
|||||
| . | |||||
| . | |||||
| . | |||||
| Výpis emisí akcií: | |||||
| I. emise 1872; 500 000 Zl., 2 500 ks po 200 Zl. | |||||
| II. emise 1912; 1 000 000 K (2 000 000 K), 2 500 ks (5 000 ks) po 400 K. | |||||
| III. emise 1916/17; 1 000 000 K (3 000 000 K), 2 500 ks (7 500 ks) po 400 K. [1] | |||||
| 1919: Změna názvu společnosti na: UNION akciová společnost skelných hutí (UNION Glashütten-A.-G.) | |||||
| 1924: Změna názvu společnosti na: MÜHLIG-UNION akciová společnost skelných hutí (MÜHLIG-UNION Glashütten-A.-G.) | |||||
| IV. emise 1924; 27 000 000 Kč (30 000 000 Kč), 67 500 ks (75 000 ks) po 400 Kč. | |||||
| 09-10/1924 - Výměna starých akcií z I., II. a III. emise za nové akcie. | |||||
| 1926: Změna názvu společnosti na: MÜHLIG-UNION akciová společnost pro sklářský průmysl (MÜHLIG-UNION Glasindustrie-A.-G.) | |||||
| 1939: Změna akciového kapitálu podle německého práva: | |||||
| 1940: 6 000 000 RM, 60 000 ks po 100 RM. | |||||
| Avers : |
|
||||
| . | |||||
| Revers : |
--- |
||||
| . | |||||
| . | |||||
| . | |||||
| . | |||||
