ZPĚT

Česká eskomptní banka (Böhmische Escompte-Bank)
 1863 - 1919 Česká eskomptní banka (Böhmische Escompte-Bank)
 1919 - 1939 Česká eskomptní banka a úvěrní ústav (Böhmische Escompte-Bank und Credit-Anstalt, BEBCA nebo BEBKA)
 1863 - 1952 Česká eskomptní banka, ČEB (Böhmische Escompte-Bank, BEB)
 Od r. 1952 Česká eskomptní banka, národní podnik v likvidaci
 Ostatní dokumenty: Akcie [1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8]
.
.
Česká eskomptní banka (Böhmische Escompte-Bank)
 - Pokladní doklad vydaný před rokem 1919
 - Šeky vydané v letech 1939 - 1945
.
Česká eskomptní banka a úvěrní ústav (Böhmische Escompte-Bank und Credit-Anstalt)
 - Šeky vydané v letech 1919 - 1939
.
.
.
 Historie banky:
 Ústav, založený v roce 1863 pod názvem Česká eskomptní banka v Praze, byl první akciový peněžní ústav v Čechách. Původní akciový kapitál ve výši 2 000 000 Zlatých byl splacen při založení pouze z 50% a teprve v roce 1876 splacena druhá polovina.
 Banka si vytkla za cíl podporovat obchod a průmysl v Čechách povolováním úvěrů. V prvních letech se věnovala vedle vkladového obchodu i eskontu směnek (eskontnímu úvěru), při jehož organizaci vsunuty mezi banku a zákaznictvo úvěrní spolky, spočívající na základě vzájemného ručení členů. Později byla činnost banky rozšířena na povolování kontokorentních úvěrů a provádění burzovních příkazů, komisionářský obchod s cennými papíry a se zbožím a konečně obchod zakladatelský, emisní a konsorciální.
 V roce 1886 navázala banka první styky se železářským průmyslem (hlavně Pražská železářská společnost), které byly stále prohlubovány a postupně rozšířeny na ostatní průmyslové obory (Poldina huť, Králodvorská cementárna nebo Škodovy závody v Plzni).
 Dle usnesení valné hromady z 15.3.1891 emitováno v roce 1891 5 000 ks a v roce 1895 dalších 5 000 ks nových akcií, čímž akciový kapitál zvýšen na 4 000 000 Zlatých (8 000 000 Korun).
 Dle usnesení valné hromady z 28.9.1899 zvýšen v září 1900 akciový kapitál na 12 000 000 Korun.
 Roku 1901 získala Niederösterreichische Escomptegesellschaft ve Vídni za 75 000 ks vlastních akcií všechny akcie České eskomptní banky, které měla v portfoliu až do roku 1919. Během této doby byly všechny syndikátní a konsorciální obchody vyhrazeny přímo vídeňské velkobance a Česká eskomptní banka fungovala v Praze vlastně jako její filiálka.
 Změny, vyvolané vznikem ČSR a následná nostrifikace banky přiměly Niederösterreichische Escomptegesellschaft k tomu, že v roce 1919 prodala většinu akcií České eskomptní banky skupině československých akcionářů za vedení Živnostenské banky v Praze. Téhož roku převzala Česká eskomptní banka na základě zvláštního ujednání 10 československých filiálek vídeňské banky Oesterreichische Credit-Anstalt für Handel und Gewerbe se všemi obchody a styky v průmyslu.
 K tomuto účelu zvýšen, dle usnesení mimořádné valné hromady z 2.9.1919, akciový kapitál z 12 000 000 Kč na 48 000 000 Kč a zároveň při této příležitosti rozšířen název banky o doplněk "úvěrní ústav" na "Česká eskomptní banka a úvěrní ústav", zkratka BEBCA, někdy uváděna zkratka BEBKA.
 Se Živnostenskou bankou uzavřena v roce 1919 přátelská smlouva o společném postupu v některých syndikátních a konsorciálních obchodech a vnesena cukerní oddělení obou bank do nově zřízené Akciové společnosti pro obchod cukrem v Praze.
 Za účelem přizpůsobení vlastních prostředků zvýšenému rozsahu obchodu, byl na základě usnesení mimořádné valné hromady z 24.3.1920, zvýšen akciový kapitál banky v třech za sebou následujících emisí (červen, říjen a prosinec 1920) na 100 000 000 Kč. Nové akcie nabídnuty z části akcionářům k odběru za kurz 425 Kč, z části přenechány ve větších položkách Banque de Bruxelles v Bruselu a bankovnímu domu M. M. Warburg & Co. v Hamburku, se kterými, jakož i s International Acceptance Bank Inc. v New York uzavřeny přátelské smlouvy.
 Česká eskomptní banka a úvěrní ústav se stala od roku 1920 členem konsorcia pro státní úvěrové operace.
 V roce 1921 převzala banka trvalý zájem na Kroatische Allgemeine Kreditbank v Záhřebu a na Bosnische Industrie- und Handelsbank v Sarajevu.
 Na mimořádné valné hromadě ze dne 14.11.1921 usneseno postupné zvýšení akciového kapitálu na 200 000 000 Kč. Na základě tohoto usnesení emitováno ihned 200 000 ks nových akcií, které nabídnuty akcionářům v kurzu 325 Kč, čímž akciový kapitál zvýšen na 140 000 000 Kč. Část výtěžku z této emise použito ke zřízení dalších filiálek a k uhrazení 30% účasti na Slovenské všeobecné úverné bance v Bratislavě, založené ve spojení s jinými zájemci (v roce 1930 účast prodána Bance československých legií v Praze).
 V červnu 1922 zvýšen akciový kapitál na 175 000 000 Kč a nových 175 000 ks akcií nabídnuto akcionářům v poměru 4:1 po 325 Kč.
 V témže roce založila banka ve spojení s Oesterr. Credit-Anstalt ve Vídni a Amstelbank v Amsterodamu společnost Bank für auswärtigen Handel A. G. v Berlíně.
 Dle nového usnesení mimořádné valné hromady ze 17.11.1923 emitováno v prosinci téhož roku 125 000 ks nových akcií, které nabídnuty akcionářům v poměru 7:1 po 340 Kč, čímž akciový kapitál dosáhl na 200 000 000 Kč.
 Během roku 1923 rozšířila banka okruh svých zahraničních přátel o londýnský bankovní dům Kleinwort, Sons & Co., který se na ni trvale zúčastnil zakoupením větší položky akcií a vyslal svého zástupce do správní rady.
 Koncem roku 1923 uzavřela Česká eskomptní banka a úvěrní ústav zájmové společenství s Moravskou eskontní bankou v Brně, nejstarším peněžním ústavem na Moravě. Důvodem k této transakci byla snaha po společném postupu a posílení pozice hlavně v moravském průmyslu, ve kterém zaujímal brněnský ústav vedoucí postavení.
 Mimořádná valná hromada z 29.10.1924 schválila a krátce na to byla s Moravskou eskontní bankou provedena fúze se zpětnou platností od 1.1.1924. Sloučení obou bank provedeno tak, že za 5 akcií Moravské eskontní banky dáno 7 akcií České eskomptní banky a úvěrního ústavu. Přičemž k výměně potřebných 140 000 ks akcií České eskomptní banky a úvěrního ústavu bylo dodáno velkoakcionáři, takže nová emise nebyla nutná.
 Moravská eskontní banka vlastnila 40 000 000 Kč akciového kapitálu a cca 10 000 000 Kč rezervních fondů a vedle centrály v Brně, která nyní byla sloučena se zdejší filiálkou České eskomptní banky, filiálky v Břeclavi, Mikulově a Znojmě. Bilance ústavu vykazovala k 31.12.1923 300 000 000 Kč dlužníků, 222 000 000 Kč věřitelů a 96 000 000 Kč vkladů na knížkách. Banka byla mimo jiného zúčastněna na Bratislavské všeobecné bance akc. spol. v Bratislavě a komanditovala Bankovní závod Prokop a Bouda v Praze, kteréžto obě účasti přešly na Českou eskomptní banku a úvěrní ústav.
 Koncem roku 1925 prodala Česká eskomptní banka a úvěrní ústav Živnostenské bance svůj akciový podíl na Akciové společnosti pro obchod cukrem v Praze a převedla své zájmy v cukerním obchodě na nově zřízenou Pražskou obchodní akc. spol. v Praze.
 Ve spojení s jinými domácími a zahraničními ústavy zúčastnila se banka v roce 1929 na založení Société de Banque pour le Commerce et ľIndustrie v Paříži.
 Na valné hromadě z 28.3.1929 byla schválena stabilizační východisková bilance k 1.1.1928, ve které nadhodnoceny k vlastním účelům používané nemovitosti o 25 000 000 Kč. Celý přebytek z nadhodnocení uložen do stabilizačního fondu a použit k mimořádným odpisům v bilanci za rok 1931 (viz. níže).
 Na valné hromadě z 28.3.1929 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 250 000 000 Kč. Nových 250 000 ks akcií nabídnuto v polovině dubna 1929 k odběru akcionářům v poměru 4:1 v kurzu 375 Kč.
 V bilanci za rok 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krize provedením mimořádných odpisů na cenných papírech, účastech a dlužnících částkou 136 000 000 Kč a odepsáním kurzové ztráty 41 000 000 Kč na vlastních akciích, zakoupených z intervenčních důvodů. Na odpisy v celkové výši 177 000 000 Kč použito 151 000 000 Kč z rezerv a 26 000 000 Kč z provozních zisků roku 1931. Současně snížen akciový kapitál z 250 000 000 Kč na 170 000 000 Kč stažením bankou postupně získaných 400 000 ks vlastních akcií.
 V rámci snah o omezení obchodu na domácí zájmy získala banka v březnu 1935 položky vlastních akcií, nacházející se po reorganizaci Credit-Anstalt a Niederescompte v majetku Société de Gestion Monaco (asi 79 000 ks) a Incredit (asi 104 000 ks). Stažením těchto akcií, jejichž počet doplněn dokoupením na 200 000 kusů, snížen v roce 1935 akciový kapitál ze 170 000 000 Kč na 130 000 000 Kč. Z této transakce vyplývající značný knihovní zisk přikázán skrytým rezervám, do nichž při této příležitosti převedeno též 48 000 000 Kč z vykázaných rezerv.
 V říjnu 1935 získána většina akcií Bratislavské obchodní a úverné banky akc. spol. v Bratislavě.
 Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava odstoupila banka, s platností od 1.1.1939, všech 32 sudetských filiálek skupině Dresdner Bank, která při této příležitosti získala na České eskomptní bance směrodatnou účast.
 Prodejem sudetských zájmů snížil se rozsah bilanční sumy asi o třetinu. Ježto výsledek za rok 1938 byl ztrátový a nová gesční skupina i jinak zrevidovala ocenění jednotlivých majetkových složek, ukázala se nutnost důkladné sanace.
 K vyčištění bilance odepsáno 66 250 000 Korun z rezerv, z čehož 41 250 000 Korun použito k nižšímu ocenění účastí a 25 000 000 Korun ke zvýšení tichých záloh. Dále snížen na čtvrtinu akciový kapitál, t. j. ze 130 000 000 Korun na 32 500 000 Korun a získaných 97 500 000 Korun rovněž přiděleno k tichým rezervám, jejichž dispozicí pověřeno představenstvo. Současně byl akciový kapitál znovu doplněn na 100 000 000 Korun, které jsou nově rozděleny na akcie po 400 Korunách nominální hodnoty a změnou stanov se banka vrátila ke svému původnímu názvu: Česká eskomptní banka.
 Výměna starých akcií provedena koncem roku 1939, složením v poměru 4:1 a výměnou za nové kusy po 400 Korunách připadla na 8 starých akcií v nominální hodnotě 200 Korun 1 nová akcie v nominální hodnotě 400 Korun. Z nové emise 162 500 ks akcií připadalo pak na každou akcii po 400 Korunách odběrní právo na další dvě akcie, při kurzu 440 Korun.
 Provedení emise bylo garantováno syndikátem s Dresdner Bank v čele.
 V polovině roku 1939 získala Česká eskomptní banka od francouzských velkoakcionářů převážnou většinu akcií Banky pro obchod a průmysl dříve Länderbanky v Praze, která dle usnesení mimořádné valné hromady z 15.12.1939 převzata fúzí, se zpětnou platností od 1.1.1939.
 Převzetí Länderbanky, jejíž akciový kapitál byl před fúzí snížen ze 120 000 000 Korun na 90 000 000 Korun, bylo provedeno výměnou 4 akcií Länderbanky po 400 Korunách za 3 akcie České eskomptní banky po 400 Korunách.
 Dle usnesení mimořádné valné hromady ze 14.12.1942 schváleno zvýšení akciového kapitálu na 150 000 000 Korun, vydáním 125 000 ks nových akcií za emisní kurz 600 Korun.
 Od roku 1942 banka zřídila a vedla zvláštní účet židovských vkladů, kam musely ostatní české finanční ústavy převést tzv. "neárijské vklady". Také byla jednou z institucí podílející se na tzv. Reinhardtově fondu, který spravoval peníze a cennosti ukradené vězňům a obětím koncentračních a vyhlazovacích táborů.
.
 Až do roku 1939 byla Česká eskomptní banka a úvěrní ústav mezinárodní univerzální bankou se silným vlivem židovského a cizího kapitálu. Po okupaci byla ovládnuta německým kapitálem, prošla nucenou přeměnou a stala se nástrojem k ovládnutí hospodářství v protektorátu a k podpoře válečného úsilí nacistického Německa. 
 Po roce 1945 byla banka likvidována jako německý peněžní ústav, začátkem 50. let přeměněna na národní podnik a do dnešního dne (27.11.2022) je stále v likvidaci, viz. justice.cz.
   Zdroj informací: 
     J. Kašpar: Československé bursovní papíry ročník 1928-1929 a 1936-1937.
     J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1926-1927 a 1940-1941.
     F. Vencovský, Z. Jindra, J. Novotný, K. Půlpán, P. Dvořák a kol.: Dějiny bankovnictví v českých zemí, 1999.
     Finanční ročenka Compass 1944
     cs.wikipedia.org
.
.
.
.