Skodawerke in Pilsen Škodovy závody v Plzni Plzeňská Škodovka Etablissements Škoda a Plzeň The Škoda-Works akcie 1941

ZPĚT

Název :	Akciová společnost dříve Škodovy závody v Plzni
	Aktiengesellschaft vormals Skodawerke in Pilsen
Typ CP :	Akcie
Hodnota :	1x	1 000	1 000	Korun
Město :	Praha
Datum :	16.12.1941
Emise :	XII. emise
Série :	---
Náklad :	687 500 ks
Rozměr :	cca A4 - dvojlist
Poznámky :	Vydané dluhopisy Škodových závodů.
Historie :	Společnost, založena dne 12.12.1899 za součinnosti Oesterr. Credit-Anstalt ve Vídni a České eskomptní banky v Praze, převzala za 13 000 000 K v akciích a 2 000 000 K v hotovosti k dalšímu provozování v roce 1869 založené a Ing. Emilu Škodovi náležející závody v Plzni, sestávající z ocelárny, strojírny a zbrojovky a se všemi k těmto podnikům náležejícími pozemky a příslušenstvím.
	Akciový kapitál společnosti ustanoven ve výši 25 000 000 Korun, rozdělený na 125 000 kusů akcií po 200 Korunách.
	Škodovy závody, které se po skromných začátcích v sedmdesátých letech 19. století rychlým rozvojem staly velmi významným podnikem v kovozpracujícím a strojírenském průmyslu, byly po přeměně na akciovou společnost dále rozšířeny a dobrou kvalitou svých výrobků získaly účast na některých velkým dodávkách, např. zdymadla Suezského kanálu nebo zařízení turbín a potrubí pro elektrárnu na Niagarských vodopádech, jakož i vyzbrojování obchodního a válečného loďstva mnoha evropských i zámořských států, zajistily společnosti světové jméno.
	Větší investice do závodů byly provedeny v letech 1899-1901 a 1904-1907. V letech 1904-1906 provedena reorganizace závodů, čímž docílena úplná koncentrace výroby, přičemž k doplnění závodů vystavěna nová slévárna železa a strojírna.
	Na valné hromadě z 4.6.1908 schváleno vydání 4,5% prioritních dluhopisů v celkové výši 10 000 000 K.
	V roce 1909 zřízena továrna na bandáže a osy pro vagony.
	Na základě usnesení valné hromady z 24.4.1911 zvýšen akciový kapitál na 30 000 000 K, emisí 25 000 ks nových akcií po 200 K, které nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 5:1 po 330 K.
	Na podmět vojenských kruhů, které chtěly ze Škodových závodů vybudovat podobnou zbrojovku, jako byl Krupp v Německu, rozšířena v roce 1912 strojírna a dělostřelecké dílny. K tomuto účelu schváleno na mimořádné valné hromadě z 20.11.1912 zvýšení akciového kapitálu na 35 000 000 K, vydáním 25 000 ks nových akcií po 200 K, které nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 6:1 po 500 K.
	Ve stejném roce vybudována nová továrna na ozubená kola, vyráběná podle zakoupeného francouzského patentu.
	Na valné hromadě z 2.8.1913 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 40 000 000 K, emisí 25 000 ks nových akcií po 200 K, které nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 7:1 po 560 K.
	Zbrojovka Škodovky, ve které roku 1910 zastřelena první 30,5 cm a roku 1912 známá 42 cm těžká děla, byla v této době plně zaměstnána výrobou kanónů, jak pro domácí, tak i pro cizí armády a dodávkami pro rakouské válečné loďstvo.
	V létě 1914 podnikla Škodovka se zúčastněnými bankami sanační akci ve prospěch Spojených strojíren akc. spol., dříve Škoda, Ruston, Bromovský a Ringhoffer na Smíchově (dříve Pražské strojírny akciová společnost), kterým prodáno veškeré zařízení mostárny a kotlárny v Plzni, zatím co pozemky a budovy těchto závodů zůstaly, jako dříve ve vlastnictví Škodových závodů.
	Za tímto účelem usneseno na mimořádné valné hromadě ze 4.7.1914 zvýšení akciového kapitálu na 42 000 000 K, vydáním 10 000 ks nových akcií po 200 K. Z nově vydaných akcií použito 8 400 ks k výměně za akcie Spojených strojíren akc. spol., se kterou zároveň sjednáno zájmové společenství a zbývajících 1 600 ks akcií přímo prodáno.
	Po vypuknutí první světové války povstala pro Škodovy závody velká konjunktura a poněvadž potřeba válečného materiálu neustále ohromě vzrůstala, musely být závody společnosti, které byly všechny přeorientovány na válečnou výrobu, překotně rozšiřovány.
	Dle usnesení valné hromady z 1.5.1916 zvýšen akciový kapitál na 45 000 000 K, emisí 15 000 ks nových akcií, z nichž 14 000 ks nabídnuto akcionářům k odběru v poměru 15:1 po 600 K.
	Škodovy závody zřídily v tomto roce ve spojení s velkoprůmyslníkem Bernardem Wetzlerem továrnu na střelný prach v rakouském Moosbierbaum, pod názvem Pulverfabrik Skodawerke-Wetzler A.G. [1] a založily společně s Oesterr. Daimler-Motoren-A.-G. a skupinou říšskoněmeckých zájemců firmu Imperator-Motoren-Werke A.-G. v Berlíně.
	Na mimořádné valné hromadě z 22.12.1916 rozhodnuto o zvýšení akciového kapitálu na 72 000 000 K, nakolkováním (zvýšení nominální hodnoty) akcií z 200 K na 320 K. Zvýšení provedeno na vrub rezervního fondu.
	Produkce a tím také zisky Škodových závodů dosáhly během první sv. války takové výše, o které se před válkou nikomu ani nesnilo, společnost byla ovšem na druhé straně nucena ročně investovat obrovské sumy do svých závodů, aby tak mohla uspokojovat požadavky na ni kladené.
	.
	Po rozpadu Rakouska-Uherska se ocitly Škodovy závody v kritické finanční situaci. Závody společnosti, které byly velmi moderně a na obrovskou produkci, ale pouze válečného materiálu zařízeny, bylo nutno přeměnit na mírovou výrobu, což bylo spojeno s velkými investicemi. Společnost, které zůstaly velké pohledávky za rakouským erárem a která dlužila protihodnoty bankám, pracovala se ztrátou a stala se imobilní.
	Za těchto okolností byla vedoucími kruhy a se svolením státu ujednána kooperace Škodových závodů s francouzskou průmyslovou skupinou Schneider-Creuzot v Paříži, které přenecháno, na základě usnesení valné hromady z 25.9.1919, zvláště k tomuto účelu ve dvou emisích emitovaných 225 000 ks nových akcií. Těmito transakcemi se akciový kapitál zvýšil na 144 000 000 Kč.
	Ujednáním zájmového společenství s firmou Schneider-Creuzot byl umožněn Škodovým závodům přechod k mírové výrobě a také se zlepšila Škodovce finanční situace.
	Po tomto rozšíření finanční základny společnosti, bylo přikročeno k vlastní reorganizaci, spočívající ve snížení režie a výrobních nákladů, navázání válkou přerušených styků s odběrateli a zavedení výroby nových výrobků. Během roku 1920 uvedena v činnost továrna a opravna lokomotiv, elektrotechnická továrna, oddělení odstředivek a nově zavedena výroba traktorů, hospodářských benzínových motorů, benzínových lokomobil, parních nákladních vozů, letadlových motorů, automobilů, letadel, cigaretových strojů, atd.
	Zároveň došlo ke změně názvu společnosti na Akciová společnost dříve Škodovy závody v Plzni (Société Anonyme des anciens Etablissements Škoda à Plzeň, Aktiengesellschaft vormals Skodawerke in Pilsen, Limited Company, formerly The Škoda-Works Plzeň).
	Na mimořádné valné hromadě z 1.10.1921 usneseno sloučení Škodových závodů se Spojenými strojírnami akc. spol., dříve Škoda, Ruston, Bromovský a Ringhoffer. K tomuto účelu zvýšen akciový kapitál na 194 000 000 Kč, emisí 156 250 ks nových akcií po 320 Kč, které nabídnuty s úspěchem k výměně v poměru 5 akcií Škoda za 8 akcií Spojených strojíren.
	Spojené strojírny akc. spol. vznikly postupným splynutím roku 1771 založené Ringhofferovy továrny v Praze na Smíchově, roku 1874 založené strojírny Märky, Bromovský a Schulz v Hradci Králové, v roce 1832 založené továrny Ruston a spol. v Praze a převzetím (roku 1914) Škodovým závodům v Plzni náležející strojírny, kotlárny a mostárny, které měly být přeneseny do nově postavené továrny v Doudlevci u Plzně.
	Sloučení s těmito závody umožnilo Škodovce lepší využití továren na polotovary pro vlastní potřebu a výrobu všech tovarů až k nejjemnějším stojům.
	V roce 1922 byly oficiálně převzaty Nýřanské kamenouhelné doly sv. Pankráce spol. s r. o., jejichž podíly se již od roku 1917 nacházely v majetku společnosti.
	Na mimořádné valné hromadě ze 17.7.1922 schválena dohoda o 8,00% First Mortgage Sterling Debentures (8,00% anglická obligační půjčka v librách), se skupinou anglických bank British and Allied Investiment Corporation, uzavřená za účelem krytí bankovních a jiných závazků (konverse předchozích prioritních obligací z roku 1908) v celkové výši 2 000 000 £, z toho 1 000 000 £ nabídnut na londýnské burze, počínaje 2.7.1923 za kurz 92% a se splatností 25 let.
	V roce 1923 najata od státu loděnice v Komárně, ve které se vyrábí čluny a lodě a mimo to i železné konstrukce různých druhů.
	V druhé polovině roku 1923 započato se sériovou výrobou v nově dostavěné elektrotechnické továrně v Doudlevcích a zahájena stavba nové správní budovy v Praze II. v Jungmannově ul. (Škodův palác).
	Na valné hromadě z 30.5.1923 obnoveno dřívější usnesení o emisi 6 000 000 Kč, vydáním 18 750 ks nových akcií po 320 Kč, které přenechány k tomuto účelu vytvořenému syndikátu, čímž akciový kapitál zvýšen na 200 000 000 Kč.
	Na mimořádné valné hromadě ze 16.4.1924 usnesena fúze s Akciovými železárnami a ocelárnami v Hrádku, jejichž většinu akcií Škodovy závody již dříve získaly, za účelem zajištění zvýšené spotřeby válcovaných produktů. Převzetí provedeno tím způsobem, že za 4 akcie železáren v Hrádku bylo dáno 5 akcií Škodových závodů.
	V roce 1924 zahájila Škodovka výrobu parních nákladních vozů, pojala do výrobního programu osobní automobily a kovová letadla a zúčastnila se akcionování (40%) doposud státní zbrojovky v Brně pod firmou Československá zbrojovka, akciová společnost v Brně.
	Výrobní program automobilového oddělení Škodových závodů byl podstatně rozšířen na základě usnesení mimořádné valné hromady ze dne 20.5.1925, na které schválena fúze s nejstarší československou továrnou na automobily, firmou Laurin & Klement, akc. spol. v Mladé Boleslavi [2, 3]. Sloučení obou závodů, platné od 1.1.1925, uskutečněno výměnou akcií v poměru 2 akcie Laurin & Klement za 1 akcii Škoda.
	Fúze se obešla bez zvýšení akciového kapitálu Škodových závodů a ihned po sloučení zahájena specializace výroby jednotlivých typů, v letech 1927-1928 provedeny rozsáhlé investice a na jaře 1929 dokončena stavba nové automobilky v Mladé Boleslavi, ve které zahájena pásová výroba nových typů vozů.
	Fúzí s firmou Laurin & Klement získané elektrárny v Pojizeří, byly v roce 1927 odprodány Družstevním závodům v Dražicích za cca 20 000 000 Kč.
	V roce 1925 zakoupily Škodovy závody, společně s ostatními zájemci, větší počet akcií firmy KABLO, akciová továrna na káble a drátěná lana [4].
	V témže roce uzavřela Škodovka dohodu o další 7,50% First Mortgage Sterling Debentures (7,50% anglická obligační půjčka v librách) v celkové výši 2 500 000 £, vydaná za účelem financování velkých zahraničních úvěrových obchodů a ke konversi předchozí 8% librové půjčky z r. 1923. Dána k úpisu v březnu 1926 v kurzu 95% u londýnské společnosti British and Allied Investiment Corporation.
	Vzhledem k tomu, že již v druhé polovině roku 1926 byla dokončena stavba nové správní budovy v Praze, byla dosavadní správní budova na Smíchově prodána.
	V roce 1926 založena Československá letecká společnost v Praze a zakoupeno letecké oddělení firmy Miloš Bondy a spol. v Praze, které přeměněno na samostatnou akciovou společnost AVIA akciová spol. pro průmysl letecký.
	Za souhlasu polské vlády získaly v roce 1926 Škodovy závody rozhodující vliv v továrně letadel Frankopol ve Varšavě, která byla reorganizována na Polské Škodovy závody (Polskie Zákłady Škoda). V roce 1935 továrna odprodána polskému státu.
	Během roku 1926 provedena likvidace z předválečné doby datujících se pohledávek za dodávky v Číně a definitivně vyřešena otázka pohledávek za rakouským erárem. Za pohledávky vůči eráru ve výši 277 035 930 Kč obdržela společnost 3% náhradní půjčku ve výši 136 000 000 Kč. Zbytek pohledávky, jakož i rozdíl v kurzovním hodnotě byl vyúčtován k tíži rezervního fondu.
	Počátkem roku 1927 uzavřely Škodovy závody dohodu o amortizaci svých pohledávek vůči Rumunsku, na základě které obdržely protihodnotu pohledávky, činící k 1.1.1927 238 000 000 K v titrech 4% rumunské zahraniční půjčky z roku 1922 a 4% rumunské konsolidační půjčky z roku 1922, obě půjčky znějící na libry, přičemž 1 £ stanovena kurzem 160 K.
	Tato dohoda byla ratifikována rumunskou poslaneckou sněmovnou a senátem.
	Na valné hromadě z 30.7.1927 schválena s platností k 1.1.1927 východisková stabilizační bilance vykazující přebytek, oproti roku 1926, ve výši 306 680 182 Kč, který byl uložen do stabilizačního fondu.
	V srpnu 1927 uzavřela společnost technické a obchodní zájmové společenství s Báňskými a hutními závody ve Starachowici (Polsko).
	V listopadu 1927 zakoupila společnost za cca 17 000 000 Kč od roku 1887 stávající elektrotechnickou továrnu Bartelmus, Donát a spol. v Brně, která zaměstnávala cca 300 pracovníků.
	Počátkem roku 1928 získala Škodovka ve spojení s jinými zájemci většinu akcií rumunského podniku Uzinele Metalurgice v Ploesti.
	V témže roce zakoupila společnost větší položku akcií firmy Akciová společnost pro stavbu strojů a mostů [5].
	V roce 1929 založila Škodovka, ve spojení s Trinidad, deutsche Oel- und Asphalt A. G. Drážďany, firmu Konstruktiva, akc. spol. pro stavbu silnic v Praze.
	V roce 1930 byla ustavena Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP) v Praze s akciovým kapitálem 20 000 000 Kč, která s platností od 1.1.1930 převzala výrobu, prodej a opravy automobilů, odstředivek a jiných hospodářských strojů a najala si za tímto účelem veškeré provozy Škodových závodů, těmto oborům věnované.
	Během roku 1930 ukončen rozsáhlý investiční program, který započal v roce 1923 a v jehož rámci byly všechny závody zracionalizovány, přičemž vzat zřetel na typizaci a normalizaci výroby. Celkový náklad na investiční program činil cca 1 400 000 000 Kč.
	Na mimořádné valné hromadě z 5.7.1930 schválena dohoda o 6,00% First Mortgage Sterling Debentures (6,00% obligační zápůjčka v librách) v celkové výši 5 000 000 £ a za účelem konverse předchozí 7,50% anglické obligační zápůjčky z roku 1926 a financování velkých zahraničních úvěrových obchodů. Dána k upisování v červenci 1930 a sice v Londýně v částce 2 500 000 £ s upisovacím kurzem 95% a v Paříži ve stejné výši 2 500 000 £ s upisovacím kurzem 96%.
	Půjčka byla slosovatelná, s maximální splatností 25 let a s možností předčasného splacení, případně nákupem na volném trhu.
	S platností od 1.1.1935 do 31.12.1949 uzavřely Škodovy závody s ČKD a Novák & Jahn akc. spol. pro stavbu strojů a mostů v Praze kartelovou dohodu (strojírenský kartel), podle které se mezi zúčastněné závody kvótově rozděluji veškeré domácí zakázky z elektrotechnického, strojního a hutního oboru (s výjimkou automobilového oboru). Tato dohoda byla v letech 1936-1937 rozšířena o další firmy.
	V souvislosti s opčním závazkem, vzešlým při kontrahování úvěru v částce 250 000 000 Kč v roce 1931, schváleno na mimořádné valné hromadě z 29.1.1937 zvýšení akciového kapitálu 220 000 000 Kč, emisí 62 500 ks nových akcií po 320 Kč, které převzala tuzemská skupina, blízká Anglo-československé a Pražské úvěrní bance a která se zavázala tuto účast podržet a neuvádět na trh (v květnu 1940 byly tyto akcie přijaté k obchodování na pražské burze). Při této příležitosti uhradila Škodovka zbytek úvěru a splnila i ostatní závazky z plynoucí smlouvy.
	V září 1938 Škodovka založila exportní a importní společnost OMNIPOL, akciová společnost, která vznikla přeměnou od roku 1934 stávající stejnojmenné firmy s ručením omezeným.
	.
	Rozhodující vliv ve Škodových závodech, který od roku 1919 vykonávala francouzská skupina Union Européenne-Schneider et Cie (Le Creusot), přešel v prvním pololetí 1939 na novou finanční skupinu se směrodatnou říšskoněmeckou účastí, která usilovala o zastavení výroby a likvidaci Škodovky z konkurenčních důvodů.
	V létě roku 1939 byl jmenován obchodním ředitelem Albert Göring, který prosadil převod akcií Škodovky pod průmyslový gigant Reichswerke AG für Erzbergbau und Eisenhütten „Hermann Göring“ a tím se Škodovka stala součástí nacistické vojenské výroby.
	Na mimořádné valné hromadě z 8.7.1941 schváleno zvýšení akciového kapitálu na 687 500 000 K nakolkováním (zvýšení nominální hodnoty) akcií z 320 K na 1 000 K. Zvýšení provedeno na vrub rezervního a stabilizačního fondu.
	Koncem války byly značně poškozeny závody v Plzni, Mladé Boleslavi, Adamově, Brně a Dubnici nad Váhom, bez většího poškození zůstaly závody v Praze-Smíchově a Hradci Králové.
	V květnu 1945 dosazena národní správa, v říjnu 1945 továrny znárodněny a začleněny pod Škodovy závody národní podnik a původní akciová společnost postupně zlikvidována.
	.
	Automobilová dohoda ŠKODA-ČKD 1931
	V polovině roku 1931 uzavřely Škodovy závody s Českomoravskou-Kolben-Daněk akciovou společností zájmovou dohodu v tom smyslu, že vytvoří společnou organizaci pro výrobu a prodej automobilů.
	V rámci dohody, která byla sjednána na dobu 20 let, s platností od 1.1.1932, najme samostatná společnost, jež bude vytvořena z Akciové společnosti pro automobilový průmysl (ASAP) v Praze a na níž budou Škodovy závody a ČKD paritně zúčastněny, automobilky obou podniků, převezme veškeré zásoby surovin, rozdělaných jakož i hotových výrobků a rovněž celou prodejní organizaci tohoto odvětví a povede je dále na vlastní účet.
	Sjednocením výroby automobilů obou skupin pod jediným vedením umožní důslednou typizaci výroby a značné úspory na režii, jak ve výrobě, tak i v prodeji. Obě dosavadní značky Praga a Škoda zůstanou i nadále zachovány.
	V únoru 1932 byla dohoda rozvázána a ukončena.
	Zdroj informací: J. Kašpar: Československé bursovní papíry ročník 1927-1928, 1928-1929, 1929-1930, 1931-1932, 1934-1935. J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1926-1927 a 1940-1941. Finanční ročenka Compass 1926, 1930, 1937 a 1944 Ing. Václav Obdržálek: Znárodněný průmysl v Československu, roč. I. 1947. https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_(podnik)
	.
	.
	Výpis emisí akcií:
	I. emise 1900; 25 000 000 K, 125 000 ks po 200 K [6]
	II. emise 1911; 5 000 000 K (30 000 000 K), 25 000 ks (150 000 ks) po 200 K
	III. emise 1912; 5 000 000 K (35 000 000 K), 25 000 ks (175 000 ks) po 200 K
	IV. emise 1913; 5 000 000 K (40 000 000 K), 25 000 ks (200 000 ks) po 200 K
	V. emise 1914; 2 000 000 K (42 000 000 K), 10 000 ks (210 000 ks) po 200 K [7]
	VI. emise květen 1916; 3 000 000 K (45 000 000 K), 15 000 ks (225 000 ks) po 200 K
	VII. emise prosinec 1916; 27 000 000 K (72 000 000 K), 0 ks (225 000 ks) navýšení nominální hodnoty akcí z 200 K na 320 K
	VIII. emise 1919; 72 000 000 Kč (144 000 000 Kč), 225 000 ks (450 000 ks) po 320 Kč
	IX. emise 1921; 50 000 000 Kč (194 000 000 Kč), 156 250 ks (606 250 ks) po 320 Kč [8]
	X. emise 1923; 6 000 000 Kč (200 000 000 Kč), 18 750 ks (625 000 ks) po 320 Kč [9]
	XI. emise 1937; 20 000 000 Kč (220 000 000 Kč), 62 500 ks (687 500 ks) po 320 Kč
	XII. emise 1941; 467 500 000 K (687 500 000 K), 0 ks (687 500 ks) navýšení nominální hodnoty akcí z 320 K na 1 000 K [10]


Avers :
.	.
	.
Revers :	---
	.
	.
	.
	.
Pohlednice :
	Letecký pohled na továrnu v Plzni, cca 1935.
	.
	.
	.
	.