ZPĚT

 
   
Název :  První brněnská strojírenská společnost
 Erste Brünner Maschinenfabriks-Gesellschaft
Typ CP :  Hromadná akcie
Hodnota :

25x

200

5 000

 Korun  
Město :  Brno
Datum :  30.4.1943
Emise :  ---
Série :  ---
Náklad :  145 000 ks (hromadných akcií max. 5 800 ks)
Rozměr :  A4
Poznámky :  Společnost vznikla v roce 1872 sloučením brněnských závodů firmy Thomas Bracegirdle & Sohn (zal. 1844) a H. A. Luz (zal. 1821) s akciovým kapitálem 1 000 000 Zlatých.
 V roce 1874 snížen akciový kapitál na 750 000 Zlatých z důvodů krytí ztrát a závod bývalé firmy Thomas Bracegirdle & Sohn zrušen a výroba přenesena do závodu "Luzovka", který podstatně rozšířen.
 V roce 1876 opět snížen akciový kapitál na 600 000 Zlatých.
 V roce 1890 zvýšen akciový kapitál na 900 000 Zlatých a v roce 1896 na 1 200 000 Zlatých (2 400 000 Korun). V letech 1895/1898 byly závody společnosti zreorganizovány a zmodernizovány.
 Dle usnesení valné hromady z 18.4.1900 zvýšen akciový kapitál na 3 200 000 Korun za účelem převzetí od roku 1865 stávající továrny firmy Wannieck & Co. v Brně.
 V roce 1902 zvýšen akciový kapitál na 4 000 000 Korun emisí 4 000 ks nových akcie, které nabídnuty akcionářům v poměru 4:1 po 325 Korunách.
 Během roku 1902 založena, ve spojení s ostatními zájemci, továrna Pearsonových parních turbín pod firmou Oesterreichische Dampfturbinen-Gesellschaft ve Vídni (v roce 1924 likvidována).
 Dle usnesení valné hromady z 28.6.1912 emitováno 17 000 ks nových akcií, čímž akciový kapitál zvýšen na 7 400 000 Korun. Z toho 4 350 ks nových akcií použito k výměně za všechny akcie společnosti Wiener Dampfkessel-, Apparate- und Maschinenfabriks-A. G. Josef Pauker & Sohn, která v roce 1913 převzata cestou fúze. Za dalších 5 983 ks akcií získány všechny akcie společnosti Stefan Röck Maschinenfabriks-A. G. v Budapešti a zbývajících 6 667 ks akcií nabídnuto počátkem roku 1915 akcionářům v poměru 3:1. Výtěžku emise použito v první řadě k rozšíření "Luzovky".
 Během první světové války bylo zařízení všech závodů zmodernizováno a zvláště závod "Luzovka" co nejmoderněji vybaven.
 Dle usnesení mimořádné valné hromady z 21.2.1918 zvýšen akciový kapitál na 11 000 000 Korun, emisí 18 000 ks nových akcií, které nabídnuty akcionářům v poměru 25:12 po 750 Korunách. Výtěžku emise použito ke splacení bankovních závazků a financování investic ve vídeňském závodě.
 Na mimořádné valné hromadě ze 16.9.1919 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 20 000 000 Korun, nové akcie nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 11:9 po 630 Korunách.
 Dle usnesení valné hromady z 28.5.1920 zvýšen akciový kapitál na 40 000 000 Korun, emisí 100 000 ks nových akcií, které nabídnuty akcionářům v poměru 1:1 po 1 300 Korunách.
 Dle usnesení valné hromady z 6.5.1921 usneseno další zvýšení akciového kapitálu na 80 000 000 Kč. Z nově emitovaných 200 000 ks akcií nabídnuto 100 000 ks akcionářům v poměru 2:1 po 2 800 rakouských korunách (300 Kč).
 V roce 1922 byla společnost nostrifikována a její sídlo přeneseno z Vídně do Brna. Rakouské závody vneseny při příležitosti nostrifikace do nové samostatné společnosti Leopoldauer Paukerwerke A. G. ve Vídni, na kterou převedeno 5 789 850 Kč z rezervních fondů a jejíž všechny akcie nachází se ve vlastnictví společnosti.
 Na základě usnesení mimořádné valné hromady z 3.4.1924 převzala První brněnská strojírenská společnost s platností od 1.1.1924 cestou fúze Akciovou společnost pro stavbu strojů dříve Brand & Lhuillier v Brně, z tohoto důvodu zvýšen akciový kapitál na 88 000 000 Kč.
 Výměna akcií provedena v poměru 3 akcie Brand & Lhuillier za 2 akcie Brněnské strojírny. Provoz závodu dřívější firmy Brand & Lhuillier byl koncem roku 1924 zastaven.
 V roce 1927 získala společnost větší počet akcií společnosti Brückenbauanstalt R. Ph. Waagner A.G. ve Vídni, které všek v roce 1928 zase odprodala.
 Počátkem dubna 1928 získala společnost většinu akcií firmy „Gefia“ A.G. für industrielle Anlagen ve Vídni, která se zabývá ekonomizací a využíváním tepelné energie a výrobou topných tělech a má technické závody v Československu, Německu a Maďarsku.
.
 Turbínové patenty
 První brněnská strojírenská společnost docílila v technické oblasti největších úspěchů s t. zv. "brněnskou turbínou", kterou se dociluje velké výkonnosti používáním malých, přesně definovaných objemových rychlostí páry. Patent této turbíny, přihlášených ve všech státech, nebyl společnosti dosud nikde, vzhledem k velkému počtu protestů, povolen. Patentní úřady v Berlíně a v Praze v roce 1927 žádost společnosti o povolení patentu v první instanci odmítly.
 V roce 1924 založila Brněnská strojírna, společně s dalšími zájemci, holandskou společnost N. V. Turbo-Maatschappij v Amsterodamu, které předány k využití a zpeněžení patenty a vynálezy (převážně turbínové) platné ve všech státech, mimo Ruska a nástupnických států vzniklých po rozpadu Rakouska-Uherska.
 Později získala Brněnská strojírna všechny zbylé akcie N. V. Turbo-Maatschappij a stala se jediným majitelem společnosti.
.
 Dolarová půjčka [1]
 7,5%-ní americká obligační půjčka, sjednána prostřednictvím Niederöst. Escompte-Gesellschaft a emitována firmou F. J. Lisman & Co. v New Yorku v prosinci 1925 při kurzu 95,75%.
 Výtěžku půjčky bylo použito k částečnému zaplacení bankovních závazků společnosti.
 Emitováno celkem 4 000 000 $ v nominálních hodnotách po 500 $ a 1 000 $. Půjčka byla splatná nejpozději v 30 letech a umořuje se buď nákupem na volném trhu, stojí-li kurz pod pari nebo slosováním. Vylosované dluhopisy vyplácejí se jmenovitou hodnotou.
 Počínaje 1.11.1930 může být půjčka kdykoliv po 60denní výpovědi splacena při 105%, tento kurz se postupně snižuji až na 100%, počínaje 1.11.1937.
 Podle prospektu emisní firmy byla půjčka zajištěna I. hypotékou na brněnské továrně společnosti v ceně 5 000 000 $, zástavou kapitálu tří sesterských společností v ceně 17 250 000 $, likvidními aktivy v ceně 7 500 000 $, celkem aktivy v ceně 29 750 000 $. Dlužník se dále zavázal nezatěžovat svůj ostatní nemovitý majetek a udržovat stále likvidní aktiva v hodnotě 150% dolarového dluhu.
 Půjčka byla osvobozena ode všech aktuálních a budoucích daní a poplatků v Československu a byla splatná ve zlaté měně USD.
 Přejímací (prodejní) kurz půjčky činil asi 80%.
 V prosinci 1927 uzavřela Brněnská strojírna se zástupci amerických majitelů obligací dohodu, podle které získala zpět obligace za 45% jejich nominální hodnoty se závazkem zaplatit jejich dřívějším majitelům v každém roce kdy bude vyplácet dividendu vyšší 6%, jedno procento, nejvýše však 5% jejich původní nominální hodnoty.
 Obligační půjčka byla po odkolkování (snížení nominální hodnoty na 45%) a snížení úrokové míry ze 7,50% na 6% převzata syndikátem spřízněných bank, které při druhé sanaci v roce 1936 povolily prodloužení doby splatnosti.
 Disážio půjčky, jejíž přejímací kurz byl velice nízký, bylo v částce 32 000 000 Kč kryto zvýšením bilanční hodnoty závodů. Pod dojmem zpráv o nesprávnostech ve vedení společnosti se objevila na americkém trhu nabídka půjčky, jejíž kurz poklesl v srpnu 1927 až na 37%. Po vyrovnání s majiteli obligací bylo v bilanci za rok 1926 toto nadhodnocení závodů zase zrušeno.
.
 I. Reorganizace a sanace společnosti
 Poplašnými zprávami na burze a náhlým poklesem akcií v dubnu 1926 vyvolanou revizí stavu První brněnské strojírenské společnosti zjištěno, že podnik utrpěl těžké ztráty na zvýšení akciového kapitálu ze 40 000 000 Kč na 80 000 000 Kč v roce 1921 tím, že výtěžek emise zůstal uložen ve Vídni a poklesem rakouské měny se znehodnotil a že v bilancích společnosti nebyl vzat zřetel na ztráty na zboží, utrpěné náhlým vzestupem Kč v roce 1922. Dále se ukázala nutnost odpisů na účtu dlužníků a cenných papírů.
 Po změně ve vedení společnosti byla po provedení odpisů ve výši 70 000 000 Kč na účtu dlužníků a 62 000 000 Kč na zásobách na základě souhrnných bilancí léta 1922, 1923 a 1924 sestavena bilance k 31.12.1925, vykazující na pravděpodobné ztráty v I. semestru 1926 po odepsání všech rezervních fondů až na 4 600 000 Kč, určených na úhradu dávky z majetku, celkové pasivum 58 443 851 Kč, které převedeno na nový účet.
 Na základě souhrnných bilancí léta 1922, 1923 a 1924 docílila společnost (do bilance za rok 1925 nepojatých) daňových odpisů.
 Dohodou s majiteli amerických obligací bylo docíleno bilančního přebytku v částce cca 59 000 000 Kč, kterého bylo použito jednak ke zrušení nadhodnocení závodů o 32 000 000 Kč, provedeného v bilanci za rok 1925, jednak ke snížení bilanční hodnoty zásob a konečně k úhradě ztrát z minulých let.
 V bilanci k 31.12.1926 byla vykázána, včetně převodu z roku 1925, celková ztráta ve výši 72 010 547 Kč.
 Za účelem sanace společnosti bylo usneseno, se zpětnou platností od 1.1.1926, zničení 40 000 ks (ze stávajících 440 000 ks) akcií, nacházejících se v portfóliu společnosti a složením zbývajících 400 000 ks akcií v poměru 10:1, tím provedeno snížení akciového kapitálu z 88 000 000 Kč na 8 000 000 Kč. Současně usneseno opětné zvýšení akciového kapitálu z 8 000 000 Kč na 24 000 000 Kč vydáním 80 000 ks nových akcií. Nové akcie byly v dubnu 1928 nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 1:2 po 240 Kč.
 Souběžně s finanční sanací společnosti byla provedena i obchodní a technická reorganizace, mající za účel snížení výrobních nákladů a tím zvýšení konkurenceschopnosti. V rámci této reorganizace zahájen v dubnu 1928 investiční program s plánovanou částkou 50 000 000 Kč, který byl ukončen v první polovině roku 1930 a výroba byla zkoncentrována do závodu „Luzovka“.
.
 II. Sanace společnosti
 Po přechodném zlepšení se začaly výsledky První brněnské strojírenské společnosti od roku 1930 opět zhoršovat.
 Společnost, zatížená úroky ze značných závazků, nestačila po několik let hradit odpisy a vlivem velké konkurence na domácím i zahraničních trzích utrpěla další ztráty, které koncem roku 1935 dosáhly částky 12 000 000 Kč.
 Za účelem sanace usneseno v roce 1936 snížení akciového kapitálu z 24 000 000 Kč na 12 000 000 Kč stažením poloviny akcií a současně schváleno nové navýšení na 36 000 000 Kč. Nové akcie nabídnuty v květnu 1937 akcionářům v poměru 1:2 po 220 Kč. 
 Umístění této emise akcií zajistil syndikát financujících bank, který současně prodloužil lhůtu splatnosti dolarových obligací ze zbývajících 14 na 29 let a poskytl společnosti na několik let úlevy na úrocích, i po provedené sanaci, velmi vysokých bankovních dluhů.
.
 Zájmové společenství s Brno-Královopolskou továrnou
 Z iniciativy financujících bank obou společností bylo v polovině roku 1935 mezi První brněnskou strojírenskou společností a Brno-Královopolskou továrnou na stroje a vagóny akc. spol. uzavřeno zájmové a pracovní společenství. Brno-Královopolská továrna (akc. kap. 15 000 000 Kč) vznikla s platností od 1.4.1925 provedenou nostrifikací československého závodu Maschinen- und Waggonbau-Fabriks-A.G. in Simmering, v níž byla rozhodujícím činitelem Niederösterreichische Escompte-Gesellschaft (později Industriecredit A.G., Vídeň).
 V rámci uzavřené dohody převzala První brněnská strojírenská společnost od Incredit značnou bankovní pohledávku, jakož i asi dvě třetiny všech akcií Brno-Královopolské a úhradou za tyto hodnoty dala veškeré akcie své rakouské filiální společnosti Paukerwerk A.G. ve Vídni, jakož i do roku 1938 vázaný obnos 3 500 000 Kč. Ostatní závazky Brno-Královopolské a Paukerwerk A.G. byly z největší části kompenzovány.
 Zároveň byla ujednána pracovní dohoda mezi československou (První brněnská a Brno-Královopolská) a rakouskou (Simmeringer a Paukerwerk) skupinou strojíren. Účelem této dohody bylo odstranění vzájemné konkurence a součinnost obou skupin výměnou licencí, výrobních zkušeností apod.
 Brno-Královopolská, která zůstala formálně samostatným podnikem, omezila však na základě dohody svoji činnost v některých speciálních oborech, v nichž nebude konkurovat První brněnské.
.
.
 S platností od 1.3.1937 přistoupila společnost, spolu s Brno-Královopolskou, k celostátní soutěžní dohodě strojírenského průmyslu, uzavřené do konce roku 1950.
 V roce 1937 prodán od roku 1930 zastavený závod „Vaňkovka“ za 4 600 000 Kč. A počátkem roku 1938 prodány všechny akcie Röck A.G. v Budapešti za 12 500 000 Kč. Výtěžku obou transakcí použito k mimořádné amortizaci obligací.
 Vzhledem k rozšířenému rozsahu úkolů a stupňované zaměstnanosti zvýšen v listopadu 1939 akciový kapitál z dosavadních 36 000 000 K na 65 000 000 K. Malým akcionářům nabídnuto k odběru 90 000 ks akcií v poměru 2:1 po 230 K, resp. 23 RM a zbývajících 55 000 ks akcií přenecháno syndikátu velkoakcionářů.
 V roce 1939 získala První brněnská podíl ve společnosti Bruna Maschinenbau G.m.b.H.
 Během 2. světové války byl závod včleněn do koncernu Reichswerke Hermann Göring a na konci války podnik utrpěl ztráty následkem amerických a sovětských náletů, které zničily velkou část výrobního závodu.
 Po válce bylo německé vedení podniku odsunuto a k 1.1.1946 proběhlo znárodnění a následné začlenění pod národní podnik První brněnská a Královopolská strojírna.
   Zdroj informací: 
     J. Kašpar: Československé bursovní papíry ročník 1927-1928, 1928-1929, 1931-1932 a 1937-1938.
     J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1926-1927 a 1940-1941.
     cs.wikipedia.org
   
   
Avers :

Hromadná akcie První brněnská strojírenská společnost, Brno 1943, 5000 Korun

   .
.
Revers :

---

   .
.
.
.