ZPĚT

 
   
Název :  Böhmische Montangesellschaft, vormals fürstlich Fürstenberg'sche Montanwerke in Böhmen
 Česká montánní společnost dříve Knížecí fürstenberské montánní závody v Čechách
 Société minière de Bohême, anciens Etablissements des Princes de Fürstenberg en Bohême
Typ CP :  Akcie
Hodnota :

1x

 400

400

 Korun  
Město :  Wien (Vídeň)
Datum :  6.6.1904
Emise :  ---
Série :  ---
Náklad :  ---
Rozměr :  cca 400 x 250 mm - dvojlist
Poznámky :  ---
Historie :  Společnost byla založena dne 14.9.1880, se sídlem ve Vídni a s akciovým kapitálem 3 000 000 Zlatých, rozděleným na 15 000 ks plně splacených akcií v nominální hodnotě 200 Zl. Akciový kapitál mohl být podle potřeby zvýšen až na 5 000 000 Zl.
 Účelem společnosti bylo zakoupit za částku 4 336 000 Zl. a provozovat důlní a hutní závody knížete Fürstenberga (fürstlich Fürstenberg'schen Montanwerke in Böhmen), sestávající se především z dolů na železnou rudu a důlních měr na Krušné hoře u Hudlic a v okolí Nučic, železárně v Králově Dvoře, válcovně v Roztokách u Křivoklátu a válcovně a pudlovně ve Staré Huti u Hýskova.
 Na ustavující valné hromadě ze 14.9.1880 provedena volba představenstva a zároveň rozhodnuto o vydání 5%-ní půjčky v celkové výši 3 000 000 Zl. ve zlatě, rozdělené na 15 000 ks dílčích dluhopisů v nominální hodnotě 200 Zl. (400 Marek nebo 500 Franků), splatné losováním, nejdéle po dobu 40 let. Takto získané finance použity k částečné úhradě kupní ceny.
 Za rok 1882 činila produkce železné rudy 49 836 t, produkce vysokých pecí 17 600 t železa, slévárna dodala 3 637 t litinových výrobků a válcovny vyrobily 12 829 t polotovarů a 11 191 t hotových výrobků. Celkem bylo fakturováno za 2 422 602 Zl.
 V roce 1883 získal rozhodující vliv ve společnosti podnikatel Karl Wittgenstein, který se následně stal předsedou správní rady České montánní společnosti a ředitelem Pražské železářské společnosti, se kterou byla později provedena fúze.
 Na upozornění státní správy, že vydané dluhopisy nepatří mezi aktiva, ale mají být zařazeny pod pasiva, usnesla se mimořádná valná hromada ze 7.3.1884 na úpravě účetní rozvahy a zároveň na snížení akciového kapitálu na 2 000 000 Zl.
 Z takto uvolněného kapitálu ve výši 1 000 000 Zl., bylo použito částky 624 750 Zl. na účetní převod všech doposud nesplacených dluhopisů mezi pasiva, odepsání nedobytných pohledávek za dlužníky ve výši 247 951 Zl. a snížení účetní hodnoty závodních zařízení o částku 127 299 Zl.
 Na valné hromadě z 20.6.1884 rozhodnuto o přesném způsobu, jakým bude provedeno snížení akc. kapitálu. Na snížení kapitálu nakonec použito 2 500 ks akcií z vlastních rezerv společnosti a ze zbylých 12 500 ks akcií v oběhu staženo 2 500 ks v poměru 5:1. Stažené akcie následně zničeny.
 Ve stejném roce zprovozněna vlastní elektrická centrála a postupně zavedeno v závodech osvětlení Křižíkovými obloukovkami.
 V roce 1886 zprovozněna vlastní cihelna využívající odpadní strusku. Od roku 1896 pronajata sousední Králodvorské cementárně [6, 7, 8, 9].
 Na valné hromadě z 31.10.1890 usneseno zvýšit akciový kapitál opět na 3 000 000 Zl., vydáním 5 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Zl., které nabídnuty akcionářům k odběru.
 Na mimořádné valné hromadě z 30.1.1895 usneseno zvýšit akciový kapitál na 4 600 000 Zl. (9 200 000 K), vydáním 8 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Zl. (400 K). Výtěžku emise použito k investicím do těžby nově objevených zásob železné rudy v okolí Nučic a modernizaci železáren v Králově Dvoře (zřízena čtvrtá vysoká pec a zcela nová ocelárna).
 V roce 1897 provedena konverze doposud nesplacených dluhopisů 5%-ní prioritní půjčky ve zlatě za nové dluhopisy 4%-ní hypotekární půjčky v celkové výši 7 100 000 Korun, rozdělené na 14 200 ks dílčích dluhopisů v nominální hodnotě 500 K.
 V roce 1900 instalováno a zprovozněno první dmychadlo u vysokých pecí na vysokopecní plyn a následující rok zprovozněn plynojem.
 V roce 1903 zrušena válcovna v Roztokách u Křivoklátu a rozšířena a zmodernizována válcovna a pudlovna ve Staré Huti.
 Na valné hromadě z 23.2.1904 schválena fúze s firmou RUDOLFOVA HUŤ Válcovna jemných plechů v Teplicích (RUDOLFSHÜTTE Feinblech-Walzwerk Teplitz) s akciovým kapitálem 5 200 000 K, rozděleným na 13 000 ks akcií v nominální hodnotě 400 K. Fúze formálně provedena v únoru 1905 a to formou výměny akcií v poměru 7:2, za 7 akcií Rudolfovy hutě vydány 2 akcie České montánní společnosti. Při této fúzi převzala Česká montánní spol. ke splácení 4% hypotekární půjčku Rudolfovy hutě v celkové nesplacené částce 2 295 000 K, rozdělené na dílčí dluhopisy v nominálních hodnotách 400 K, 2 000 K [1] a 5 000 K, splatné losováním, nejpozději v roce 1938.
 Správu nad Rudolfovou hutí převzala Česká montánní spol. k 1.7.1904 a následně přenesla výrobu z Teplic do nově postavené válcovny plechů v Králově Dvoře u Berouna. Tovární budova Rudolfovy huti v Teplicích následně odprodána sklářské firmě Josef Inwald (od roku 1908 přeměněna na akciovou společnost Sklárny a raffinerie Josef Inwald, akc. spol. (Glas-Fabriken und Raffinerien Josef Inwald A. G.))
 V letech 1900 až 1904 Česká montánní společnost postupně navyšovala akciový kapitál až do celkové výše 12 800 000 K, což představovalo 32 000 ks akcií v nominální hodnotě 400 K.
 V roce 1905 Česká montánní společnost provozovala doly na železnou rudu v Nučicích a okolí, závody na zpracování rudy v Nučicích a Krahulově. Železárnu (4 vysoké pece a slévárnu), ocelárnu a struskovou cihelnu (od r. 1896 pronajata) v Králově Dvoře a válcovnu ve Staré Huti u Berouna. Zaměstnávala cca 3 104 dělníků.
 Na valné hromadě z 28.10.1904 schválena fúze České montánní společnosti s Pražskou železářskou společností [2, 3, 4, 5], která provedena v roce 1905 formou výměny akcií v poměru 5:3. Za 5 akcií České montánní společnosti vydány 3 akcie Pražské železářské společnosti.
 Česká montánní společnost oficiálně vstoupila do likvidace dne 14.8.1909 a majetek prodán v dražbě, jejíž podmínky však mohla splnit pouze Pražská železářská společnost, která tak v dražbě byla jediná a získala celý majetek za vyvolávací cenu 8 005 000 K. To vyvolalo všeobecný rozruch a následné vyšetřování státních orgánů.
 V červnu 1910 bylo dohodnuto se státními úřady, že pro výpočet daní a ostatních poplatků nebude brán zřetel na dosaženou aukční cenu, ale byla stanovena nová hodnota majetku ve výši 25 000 000 K.
   Zdroj informací:
     Finanční ročenky Compass z let 1881 - 1898.
     Český kompas: 1906 a 1907
     Web: cs.wikipedia.org
   .
   .
Avers :

Akcie České montánní společnosti, dříve Knížecí fürstenberské montánní závody v Čechách, Vídeň 1904, 400 Korun

   .
.
Revers :

---

   .
.
.
.
Pohlednice :

Pohlednice Vysoká pec Karlo-Emilovy Hutě České montánní společnosti, Králův Dvůr cca 1900

Železárny, válcovny a vysoké pece Karlo-Emilovy Hutě České montanní společnosti v Králově Dvoře u Berouna, cca 1900.

.
.
.
.