Název : | Böhmische Montangesellschaft, vormals fürstlich Fürstenberg'sche Montanwerke in Böhmen | ||||
Česká montánní společnost dříve Knížecí fürstenberské montánní závody v Čechách | |||||
Société minière de Bohême, anciens Etablissements des Princes de Fürstenberg en Bohême | |||||
Typ CP : | Akcie | ||||
Hodnota : |
1x |
400 |
400 |
Korun | |
Město : | Wien (Vídeň) | ||||
Datum : | 6.6.1904 | ||||
Emise : | --- | ||||
Série : | --- | ||||
Náklad : | --- | ||||
Rozměr : | cca 400 x 250 mm - dvojlist | ||||
Poznámky : | --- | ||||
Historie : | Společnost byla založena dne 14.9.1880, se sídlem ve Vídni a s akciovým kapitálem 3 000 000 Zlatých, rozděleným na 15 000 ks plně splacených akcií v nominální hodnotě 200 Zl. Akciový kapitál mohl být podle potřeby zvýšen až na 5 000 000 Zl. | ||||
Účelem společnosti bylo zakoupit za částku 4 336 000 Zl. a provozovat důlní a hutní závody knížete Fürstenberga (fürstlich Fürstenberg'schen Montanwerke in Böhmen), sestávající se především z dolů na železnou rudu a důlních měr na Krušné hoře u Hudlic a v okolí Nučic, železárně v Králově Dvoře, válcovně v Roztokách u Křivoklátu a válcovně a pudlovně ve Staré Huti u Hýskova. | |||||
Na ustavující valné hromadě ze 14.9.1880 provedena volba představenstva a zároveň rozhodnuto o vydání 5%-ní půjčky v celkové výši 3 000 000 Zl. ve zlatě, rozdělené na 15 000 ks dílčích dluhopisů v nominální hodnotě 200 Zl. (400 Marek nebo 500 Franků), splatné losováním, nejdéle po dobu 40 let. Takto získané finance použity k částečné úhradě kupní ceny. | |||||
Za rok 1882 činila produkce železné rudy 49 836 t, produkce vysokých pecí 17 600 t železa, slévárna dodala 3 637 t litinových výrobků a válcovny vyrobily 12 829 t polotovarů a 11 191 t hotových výrobků. Celkem bylo fakturováno za 2 422 602 Zl. | |||||
V roce 1883 získal rozhodující vliv ve společnosti podnikatel Karl Wittgenstein, který se následně stal předsedou správní rady České montánní společnosti a ředitelem Pražské železářské společnosti, se kterou byla později provedena fúze. | |||||
Na upozornění státní správy, že vydané dluhopisy nepatří mezi aktiva, ale mají být zařazeny pod pasiva, usnesla se mimořádná valná hromada ze 7.3.1884 na úpravě účetní rozvahy a zároveň na snížení akciového kapitálu na 2 000 000 Zl. | |||||
Z takto uvolněného kapitálu ve výši 1 000 000 Zl., bylo použito částky 624 750 Zl. na účetní převod všech doposud nesplacených dluhopisů mezi pasiva, odepsání nedobytných pohledávek za dlužníky ve výši 247 951 Zl. a snížení účetní hodnoty závodních zařízení o částku 127 299 Zl. | |||||
Na valné hromadě z 20.6.1884 rozhodnuto o přesném způsobu, jakým bude provedeno snížení akc. kapitálu. Na snížení kapitálu nakonec použito 2 500 ks akcií z vlastních rezerv společnosti a ze zbylých 12 500 ks akcií v oběhu staženo 2 500 ks v poměru 5:1. Stažené akcie následně zničeny. | |||||
Ve stejném roce zprovozněna vlastní elektrická centrála a postupně zavedeno v závodech osvětlení Křižíkovými obloukovkami. | |||||
V roce 1886 zprovozněna vlastní cihelna využívající odpadní strusku. Od roku 1896 pronajata sousední Králodvorské cementárně [6, 7, 8, 9]. | |||||
Na valné hromadě z 31.10.1890 usneseno zvýšit akciový kapitál opět na 3 000 000 Zl., vydáním 5 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Zl., které nabídnuty akcionářům k odběru. | |||||
Na mimořádné valné hromadě z 30.1.1895 usneseno zvýšit akciový kapitál na 4 600 000 Zl. (9 200 000 K), vydáním 8 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Zl. (400 K). Výtěžku emise použito k investicím do těžby nově objevených zásob železné rudy v okolí Nučic a modernizaci železáren v Králově Dvoře (zřízena čtvrtá vysoká pec a zcela nová ocelárna). | |||||
V roce 1897 provedena konverze doposud nesplacených dluhopisů 5%-ní prioritní půjčky ve zlatě za nové dluhopisy 4%-ní hypotekární půjčky v celkové výši 7 100 000 Korun, rozdělené na 14 200 ks dílčích dluhopisů v nominální hodnotě 500 K. | |||||
V roce 1900 instalováno a zprovozněno první dmychadlo u vysokých pecí na vysokopecní plyn a následující rok zprovozněn plynojem. | |||||
V roce 1903 zrušena válcovna v Roztokách u Křivoklátu a rozšířena a zmodernizována válcovna a pudlovna ve Staré Huti. | |||||
Na valné hromadě z 23.2.1904 schválena fúze s firmou RUDOLFOVA HUŤ Válcovna jemných plechů v Teplicích (RUDOLFSHÜTTE Feinblech-Walzwerk Teplitz) s akciovým kapitálem 5 200 000 K, rozděleným na 13 000 ks akcií v nominální hodnotě 400 K. Fúze formálně provedena v únoru 1905 a to formou výměny akcií v poměru 7:2, za 7 akcií Rudolfovy hutě vydány 2 akcie České montánní společnosti. Při této fúzi převzala Česká montánní spol. ke splácení 4% hypotekární půjčku Rudolfovy hutě v celkové nesplacené částce 2 295 000 K, rozdělené na dílčí dluhopisy v nominálních hodnotách 400 K, 2 000 K [1] a 5 000 K, splatné losováním, nejpozději v roce 1938. | |||||
Správu nad Rudolfovou hutí převzala Česká montánní spol. k 1.7.1904 a následně přenesla výrobu z Teplic do nově postavené válcovny plechů v Králově Dvoře u Berouna. Tovární budova Rudolfovy huti v Teplicích následně odprodána sklářské firmě Josef Inwald (od roku 1908 přeměněna na akciovou společnost Sklárny a raffinerie Josef Inwald, akc. spol. (Glas-Fabriken und Raffinerien Josef Inwald A. G.)) | |||||
V letech 1900 až 1904 Česká montánní společnost postupně navyšovala akciový kapitál až do celkové výše 12 800 000 K, což představovalo 32 000 ks akcií v nominální hodnotě 400 K. | |||||
V roce 1905 Česká montánní společnost provozovala doly na železnou rudu v Nučicích a okolí, závody na zpracování rudy v Nučicích a Krahulově. Železárnu (4 vysoké pece a slévárnu), ocelárnu a struskovou cihelnu (od r. 1896 pronajata) v Králově Dvoře a válcovnu ve Staré Huti u Berouna. Zaměstnávala cca 3 104 dělníků. | |||||
Na valné hromadě z 28.10.1904 schválena fúze České montánní společnosti s Pražskou železářskou společností [2, 3, 4, 5], která provedena v roce 1905 formou výměny akcií v poměru 5:3. Za 5 akcií České montánní společnosti vydány 3 akcie Pražské železářské společnosti. | |||||
Česká montánní společnost oficiálně vstoupila do likvidace dne 14.8.1909 a majetek prodán v dražbě, jejíž podmínky však mohla splnit pouze Pražská železářská společnost, která tak v dražbě byla jediná a získala celý majetek za vyvolávací cenu 8 005 000 K. To vyvolalo všeobecný rozruch a následné vyšetřování státních orgánů. | |||||
V červnu 1910 bylo dohodnuto se státními úřady, že pro výpočet daní a ostatních poplatků nebude brán zřetel na dosaženou aukční cenu, ale byla stanovena nová hodnota majetku ve výši 25 000 000 K. | |||||
Zdroj informací: Finanční ročenky Compass z let 1881 - 1898. Český kompas: 1906 a 1907 Web: cs.wikipedia.org |
|||||
. | |||||
. | |||||
Avers : |
|
||||
. | |||||
. | |||||
Revers : |
--- |
||||
. | |||||
. | |||||
. | |||||
. | |||||
Pohlednice : |
|
||||
Železárny, válcovny a vysoké pece Karlo-Emilovy Hutě České montanní společnosti v Králově Dvoře u Berouna, cca 1900. |
|||||
. | |||||
. | |||||
. | |||||
. |