ZPĚT

 
   
Název :  Západočeský báňský akciový spolek
 Západočeský horní akciový spolek
 Západočeský těžařský akciový spolek
 Westböhmischer Bergbau-Actien-Verein
Typ CP :  Hromadná akcie
Hodnota :

25x

200

5 000

 Kč  -
Město :  Praha
Datum :  28.4.1922
Emise :  IV.
Série :  ---
Náklad :  175 000 ks (hromadných akcií max. 7 000 ks)
Rozměr :  cca 378 x 242 mm - dvojlist
Poznámky :  ---
Historie :  Společnost byla založena v roce 1875 za součinnosti Vídeňské bankovní jednoty, se sídlem ve Vídni a převzala s platností od 1.1.1875 k dalšímu provozování veškerý důlní majetek těžařstva Westböhmischer Bergbau- und Hüttenverein (Západočeský horní a hutní spolek), skládající se z 92 dolových měr, 9 přebytků a 106 výhradních kutišť.
 Akciový kapitál ustanoven ve výši 4 200 000 Zlatých, rozdělený na 42 000 ks akcií v nominální hodnotě 100 Zl.
 Za účelem přikoupení žacléřských uhelných dolů byl v roce 1897 zvýšen akciový kapitál na 5 000 000 Zl., vydáním 8 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 100 Zl.
 Na mimořádné valné hromadě ze 26.5.1900 rozhodnuto o zvýšení akciového kapitálu na 15 000 000 Korun, které provedeno ve třech emisí. Ještě v témže roce vydáno 15 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 K, v roce 1901 vydáno 3 000 ks nových akcií a v únoru 1902 vydáno zbylých 7 000 ks nových akcií. Výtěžku bylo použito na vybudování nového dolu v Týnci, jakož i zmodernizování stávajících žacléřských dolů.
 Na základě usnesení valné hromady z 25.6.1920 emitováno v květnu 1922 175 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč, z nichž 75 000 ks nabídnuto akcionářům k odběru v poměru 1:1 po 240 Kč a zbytek přenechán k tomuto účelu vytvořenému bankovnímu konsorciu. Tímto se akciový kapitál zvýšil na 50 000 000 Kč.
 V roce 1921 přeneseno centrální ředitelství z Vídně do Ústí nad Labem a v rámci nostrifikace společnosti byly všechny původní akcie společnosti, vydané v letech 1875 až 1902, vyměněny za nové, znějící na československé koruny.
 V roce 1926 společnost získala většinu akcií Duchcovsko-Podmokelské dráhy [1, 2].
 Ve stabilizační bilanci k 1.1.1927 vykázán přebytek 236 400 000 Kč a převeden do stabilizačního fondu. Na valné hromadě z 30.12.1931 usneseno použití 75 000 000 Kč z tohoto fondu na zvýšení akciového kapitálu na 125 000 000 Kč nakolkováním (zvýšení nominální hodnoty) akcií z 200 Kč na 500 Kč (viz červené razítko na akcii).
 Společnost neměla vlastní odbytové oddělení a proto veškerý odbyt uhlí zprostředkovávala firma Eduard Jakob Weinmann v Ústí nad Labem.
 Po odtržení Sudet byly doly řízeny přímo z Německa, báňským revírním úřadem ve Valbřichu (dnes Wałbrzych, PL) a výhradní prodej uhlí přešel pod Sudetendeutsches Braunkohlensyndikat v Ústí nad Labem.
 V roce 1941 přeneseno sídlo společnosti, včetně centrálního ředitelství, do Zbůchu u Plzně a majetek společnosti byl ovládán Sudetenländische Bergbau Aktiengesellschaft Brüx (Sudetozemská báňská akciová společnost) [3].
 Od 1.2.1942 došlo k úpravě názvu pro Žacléřsko na Westböhmischer Bergbau Aktien Verein Bertreibsgruppe Schatzlar (Západočeský báňský akciový spolek, podniková skupina Žacléř).
 Po osvobození v roce 1945 dosazena do společnosti národní správa a v listopadu 1945 majetková podstata znárodněna a původní akciová společnost následně zanikla.
.
 Účast na Německo-rakouském uhelném spolku
 V roce 1908 založila společnost ve spojení s Dresdner Bank, Schaffhausener Bankverein a Deutsch-österr. Bergwerksgesellschaft v Drážďanech firmu s názvem Deutsch-österr. Kohlenbergbauverein Ges. m. b. H. (Německo-rakouský uhelný spolek), která získala uhelný majetek v Horním Slezsku, Porýní-Vestfálsku, Lotrinsku a další. Za účelem spravování této účasti založil Západočeský akciový báňský spolek v roce 1910 v Berlíně vlastní filiálku.
 V roce 1921 založena společně s Deutsch-österr. Kohlenbergbauverein G. m. b. H. a knížetem Salmem firma Gewerkschaft Lippramsdorf, které předány k využití uhelná pole knížete Salma severně od Lippe.
.
 Společnost se původně skládala ze závodů:
 Horní ředitelství v Plzni (po roce 1941 přeneseno do Zbůchu) - kamenouhelné doly: Líně, Mantov, Týnec a Červený Újezd.
 Původní, od Westböhmischer Bergbau- und Hüttenverein převzaté šachty Humboldt a Sulkov byly následkem úplného vyčerpání opuštěny. Západně od Sulkova v Líních zřízena v roce 1884 nová pomocná šachta, na které v únoru 1920 těžba vzhledem ke skoro úplnému vyčerpání zastavena.
 V roce 1889 převzato fúzí Mantovské těžařstvo, na jehož pozemcích založena šachta Austria, která počátkem roku 1921 úplně vyčerpána a zastavena.
 V roce 1902 zřízena u Týnce dvojitá šachta Austria-Karel (později Masaryk a po roce 1940 Hermann Göring-Schacht) s roční produkcí cca 4 000 000 q uhlí. V letech 1926/1930 se produkce pohybovala cca 2 300 000 q.
 V roce 1911 dokončena v Červeném Újezdu stavba dolu Austria Jubilejní důl (po roce 1918 Pokrok a později Masaryk-Jubilejní důl a po roce 1940 Adolf Hitler-Schacht), na kterém se plánovalo těžit až 5 000 000 q uhlí. V letech 1929/1930 se produkce pohybovala cca 2 800 000 až 3 000 000 q.
.
 Horní ředitelství v Žacléři - kamenouhelné doly: Žacléř a Lampretice.
 Doly zakoupeny v roce 1896 od bankovního domu Erlanger & Söhne za 2 000 000 Korun. Získaný důlní majetek sestával ze 103 dolových měr se 32 přebytky a 216 výhradními kutišti a ze šachet Fanny a Elisabeth.
 Dnem 1.4.1898 převzala společnost za 572 000 Zlatých veškerý důlní majetek bratří Müllerových v Žacléři, pozůstávající ze šachet Marie a Julie, 115 dolových měr, 24 přebytků a 22 výhradních kutišť, čímž se stala majitelem všech žacléřských dolů.
 V letech 1929/1930 byly udržovány v provozu pouze šachty Marie a Julie v Lamperticích a Eliška v Žacléři, na kterých se těží cca 1 800 000 q uhlí ročně a později zvýšeno na 2 500 000 q (1935/1936).
 V letech 1928 a 1929 provedeny rozsáhlé investice do modernizace žacléřských závodů.
.
 Horní ředitelství Klein-Gorschütz (dnes Gorzyczki, Polsko)
 V roce 1913 zakoupila společnost od Deutsch-österr. Kohlenbergbauverein G. m. b. H. v Ratiboři (Racibórz, PL) a hraběte Larische v Klein-Gorschütz (Gorzyczki, PL) uhelná pole, ke kterým připojeno v roce 1919 s majetkem společnosti sousedících 6 uhelných polí, která byla najata.
 V roce 1914 započala stavba šachty Friedrich v Klein-Gorschütz a v roce 1918 uvedena do provozu.
 Rozdělením Horního Slezska ocitly se doly společnosti v Polsku a v roce 1923 byly vneseny do samostatné polské akciové společnosti, jejíž všechny akcie vlastní československá mateřská společnost.
.
 Elektrické centrály
 Společnost, vlastnící významné elektrické centrály, uzavřela v roce 1925 dlouhodobé smlouvy s Tachovským elektrářským svazem v Tachově a Západočeským elektrářským svazem v Plzni, čímž si zajistila větší odbytiště elektrické energie.
   Zdroj informací: 
    
J. Kašpar: Československé bursovní papíry ročník 1928-1929 a 1935-1936.
     J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1926-1927 a 1940-1941.
     Finanční ročenka Compass 1921 a 1927.
     cs.wikipedia.org
   
.
 Výpis emisí akcií:
 I. emise 1875; 4 200 000 Zl., 42 000 ks po 100 Zl.
 II. emise 1897; 800 000 Zl. (5 000 000 Zl.), 8 000 ks (50 000 ks) po 100 Zl.
 Převedena měna ze Zlatých na Koruny (1 Zlatý = 2 Koruny).
 III. emise 1900 - I. vydání 1900; 3 000 000 K (13 000 000 K), 15 000 ks (65 000 ks) po 200 K
 III. emise 1900 - II. vydání 1901; 600 000 K (13 600 000 K), 3 000 ks (68 000 ks) po 200 K
 III. emise 1900 - III. vydání 1902; 1 400 000 K (15 000 000 K), 7 000 ks (75 000 ks) po 200 K
 Akcie se začerněným textem z 28.4.1922 nahrazují všechny předchozí akcie (75 000 ks), vydané před nostrifikací společnosti [4].
 IV. emise 1920 (1922); 35 000 000 Kč (50 000 000 Kč), 175 000 ks (250 000 ks) po 200 Kč
 V. emise 1931; 50 000 000 Kč (125 000 000 Kč), 0 ks (250 000 ks) navýšení nominální hodnoty akcí ze 200 Kč na 500 Kč
.
   
Avers :

Hromadná akcie Západočeského báňského akciového spolku, Praha 1922, 5000 Kč

   .
.
Vnitřní strana :

Sammelaktie der Westböhmischer Bergbau-Actien-Verein, Prag 1922, 5000 Kronen

.
.
Revers :

---

   .
.
.
.