ZPĚT

 
   
Název :  Kreditanstalt der Deutschen eingetragene Genossenschaft mit beschränkter Haftpflicht
 Německý úvěrní ústav zapsané společenstvo s ručením obmezeným
 Úvěrní ústav Němců zapsané společenstvo s ručením obmezeným
Typ CP :  Podílový list
Hodnota :

1x

100

100

 RM  
Město :  Prag/Reichenberg (Praha/Liberec)
Datum :  10.6.1943
Emise :  ---
Série :  Ap
Náklad :  --- ks
Rozměr :  cca 240 x 340 mm - dvojlist
Poznámky :  Varianta podílové listu: "Pražské vydání, členské číslo vytisknuto pod místem a datem vydání"
 Text na podílových listech se liší podle místa vydání: 
 Pražské vydání:
 "Kreditanstalt der Deutschen eingetragene Genossenschaft mit beschränkter Haftpflicht"; místo vydání "Prag/Reichenberg"
 Liberecké vydání:
 "Kreditanstalt der Deutschen eingetragene Genossenschaft mit beschränkter Haftung"; místo vydání "Reichenberg/Prag"
.
 Další varianty podílových listů se liší podle umístnění členského čísla (Mitglieds-Nummer), které je někdy součást hlavního textu nebo je vytisknuto pod místem a datem vydání, případně je členské číslo dodatečně vytisknuto razítkem.
.
.
 Ústav Kreditanstalt der Deutschen byl založen v roce 1911 spolkem českých Němců (Bund der Deutschen) s cílem podporovat nacionální ideje německé menšiny v Čechách. Byl silně antisemitský a po vzniku ČSR i protičeskoslovensky zaměřený. V roce 1925 byl v tisku označen za "německo-árijský ústav".
 Členem úvěrního družstva se mohly stát pouze fyzické osoby německé národnosti nebo právnické osoby s německou jednací řečí.
 Do roku 1924 se ústav postupně vypracoval mezi významné peněžní podniky, ale při bankovní krizi v letech 1924-1925 se dostal do existenčních problémů, které vyvolaly run. Následně proběhla sanace za podpory Bankovního úřadu ministerstva financí a úvěru od Legiobanky. Později se na sanaci podílelo říšské ministerstvo financí v Berlíně úvěrem ve výši 5 000 000 RM.
 Ozdravná opatření nebyla příliš účinná a koncem roku 1926 ztráty opět významně narostly a sanační úvěr musel být navýšen až na 13 000 000 RM. Finanční prostředky putovaly do ČSR skrytě přes švýcarskou společnost.
 Po sanaci se začal ústav rozrůstat a v roce 1930 měl již 76 filiálek. Soustředil se především na běžné úvěrování drobného a středního podnikání a poskytování úvěru fyzickým osobám.
 V průběhu 30. let navázal ústav úzkou spolupráci s Henleinovou fašistickou Sudetoněmeckou stranou (SdP) a ve 40. letech udržovala kontakty s NSDAP.
 Po zabrání Sudet, zřídil ústav dvě paralelní centrály v Liberci a v Praze. Aktivně se podílel na germanizaci českého hospodářství a dále se snažil rozšiřovat svůj vliv na území Sudet a protektorátu.
 Ústav těsně spolupracoval s okupační správou. Vedl zvláštní účty na kterých se ukládaly zisky z arizace a konfiskací majetku. Pomáhal legalizovat nakradený židovský majetek a převádět jej do ciziny, převážně do Švýcarska. I sami zaměstnanci ústavu měli možnost zakoupit některé cennosti se zvláštní slevou.
 V roce 1943 převzal aktiva a pasiva po vynucené likvidaci Legiobanky (v roce 1939 přejmenovanou na Českomoravskou banku). V té době spadalo do koncernu ústavu asi 40 větších průmyslových společností.
 Krátce po osvobození byl ústav na základě dekretů zlikvidován.
 Zdroj informací: 
   F. Vencovský, Z. Jindra, J. Novotný, K. Půlpán, P. Dvořák a kol.: Dějiny bankovnictví v českých zemí, 1999.
   Finanční ročenka Compass 1930.
   .
   .
Avers :

Anteilschein Kreditanstalt der Deutschen Prag 1943, 100 Reichsmark

   .
.
Revers :

---

   .
.
.
.