Akcie Pražská úvěrní banka Prager Credit-Bank Banque de Crédit de Prague Pražská kreditka kreditbanka Pragobanka 1911

ZPĚT

Název :	Pražská úvěrní banka
	Prager Credit-Bank
	Banque de Crédit de Prague
Typ CP :	Akcie
Hodnota :	1x	400	400	Korun
Město :	Praha
Datum :	1.1.1911
Emise :	VII. vydání, II. část
Série :	---
Náklad :	5 000 ks
Rozměr :	cca 253 x 365 mm - dvojlist
Poznámky :	Ostatní dokumenty: Šeky [9].
Historie :	Ústav byl založen v roce 1870 pod názvem Úvěrní banka v Kolíně s akciovým kapitálem 200 000 Zlatých a se sídlem v Kolíně.
	Už od prvních let své existence se ústav zabýval financováním cukrovarnického průmyslu a z toho důvodu byl na přelomu let 1871/1872 zvýšen akciový kapitál na 500 000 Zlatých a ještě v tomto období se podílel na založení svého prvního průmyslového podniku: Akciová továrna na vyrábění umělých hnojiv a lučebnin (Actien-Gesellschaft zur Erzeugung künstlicher Düngmittel und Chemikalien). [1]
	V době vídeňského krachu (květen 1873) a krátce po něm utrpěla Úvěrní banka poměrně malé ztráty a pocítila pouze všeobecnou hospodářskou depresi oslabením obchodů.
	V roce 1876 zakoupila banka vlastní akcie (1 000 ks zatímních listů po 100 Zl.) v celkové nom. hodnotě 100 000 Zlatých a jejich zničením zredukovala akciový kapitál na 400 000 Zlatých.
	V roce 1892 provedeno zvýšení akciového kapitálu na 600 000 Zlatých, vydáním 1 000 ks nových akcií po 200 Zl., které nabídnuty akcionářům k odběru po 285 Zl.
	Valná hromada ze 16.2.1896 se usnesla na zřízení filiálky v Praze a za tímto účelem zvýšila téhož roku akciový kapitál na 1 000 000 Zlatých, vydáním 2 000 ks nových akcí po 200 Zl., které nabídnuty akcionářům po 350 Zl.
	Na valné hromadě z 28.2.1898 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 2 000 000 Zlatých (4 000 000 Korun), vydáním 5 000 ks nových akcií po 200 Zl. (400 K), které nabídnuty akcionářům po 325 Zl. (650 K).
	V letech 1899/1900 přeloženo sídlo z Kolína do Prahy, změněn název na Pražská úvěrní banka (zkráceně Pragobanka nebo PÚB) a z bývalé kolínské centrály se stala filiálka.
	Za účelem rozšíření obchodní činnosti na Moravu, zřídila banka v roce 1900 filiálku v Olomouci.
	V témže roce získány uhelné doly v Křemýži u Teplic (V roce 1917 odprodány České obchodní společnosti).
	Na mimořádné valné hromadě z 31.10.1905 schváleno zvýšení akciové kapitálu na 6 000 000 Korun, vydáním 5 000 ks nových akcií po 400 K, které nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 2:1 po 445 K.
	V roce 1906 zřízena filiálka ve Lvově, která ihned založila Haličskou petrolejářskou montánní akciovou společnost.
	Obchodní úspěchy lvovské filiálky a snaha banky po účasti na industrializaci Haliče, byly důvodem ke zřízení další filiálky v Brodech, která byla otevřena v roce 1907 a záhy se prosadila v tamním hospodářském životě.
	Dle usnesení valné hromady z 20.2.1909 schváleno zvýšení akciového kapitálu ze 6 000 000 K na 12 000 000 K ve dvou po sobě následujících emisí. V březnu 1909 vydána první část 7 500 ks nových akcií po 400 K, které nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 2:1 po 585 K a neakcionářům po 605 K. V lednu 1910 vydány zbývajících 7 500 ks akcií po 400 K, které nabídnuty po 650 K.
	Na mimořádné valné hromadě z 19.9.1910 schváleno zvýšení akciového kapitálu z 12 000 000 K na 20 000 000 K ve dvou po sobě následujících emisí. V první části vydáno ihned 15 000 ks nových akcií po 400 K, které nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 2:1 po 680 K. V druhé části bylo vydáno zbývajících 5 000 ks akcií po 400 K.
	Počátkem roku 1910 se Pražská úvěrní banka rozhodla navázat bližší obchodní styky s balkánskými zeměmi a v červenci téhož roku otevřela filiálku v Bělehradě.
	Bance byly v roce 1911, jak srbskou, tak i bulharskou vládou, uděleny koncese ke zřízení cukrovarů a rafinerií cukru. Na základě těchto koncesí založila banka v červenci 1911 Sbrsko-českou akciovou továrnu a rafinerii cukru v Čupriji a v září 1912 Bulharsko-českou akciovou továrnu pro průmysl cukerní v Gorne Orechovici.
	Třetím podnikem banky na Balkáně byl, na akciovou společnost přeměněný, Parostrojní pivovar a sladovna Mich. J. Kosovljanin akc. spol. v Jagodině (Srbsko).
	Počátkem roku 1914 založila banka filiálku v Sofii s úkolem obstarávat prodej výrobků cukrovaru v Gorne Orechovici.
	Stavba a zařizování všech tří závodů byly skončeny právě v roce 1914 a vypuknutí balkánského konfliktu, který později přerostl ve světovou válku, znemožnil jakékoliv zahájení provozu.
	Banka tímto způsobem utrpěla značné ztráty a byla nucena snížit svoji dividendu z 9,50% v roce 1913 na 4% v roce 1914. Působnost banky byla zrovna v této době rozšířena zřízením tří nových filiálek v Čechách a vedení ústavu se snažilo nahradit utrpěné ztráty zvýšením obchodní aktivity.
	Na valné hromadě z 6.3.1911 usneseno zvýšení akciového kapitálu z 20 000 000 K na 30 000 000 K ve dvou po sobě následujících emisí. V první části, v lednu 1912 bylo vydáno 12 500 ks nových akcií po 400 K, které nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 4:1 po 680 K. V druhé části, v září 1917 bylo vydáno zbývajících 12 500 ks akcií po 400 K, které nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 5:1 po 680 K+5% a neakcionářům po 740 K.
	V roce 1917 otevřeny další 3 filiálky v Čechách a na Moravě.
	V témže roce, společně s Agrární bankou, zakoupila větší počet akcií Haličské pozemkové a úvěrní banky, se kterou následně sjednala těsnou spolupráci.
	V posledních válečných letech zakoupila Pražská úvěrní banka několik významných cihelen v okolí Prahy (Uhříněves, Vokovice, Zličín a Jenerálka-Jinonice), které společně mohou vyrobit až 50 000 000 cihel ročně a k jejich správě zřídila zvláštní cihlářské oddělení. V roce 1920 byly tyto cihelny sjednoceny do nové akciové společnosti pod názvem Pražské akciové cihelny v Praze.
	V téže době založila banka, společně s jinými ústavy, několik průmyslových podniků, čímž podstatně rozšířila zájmy svého koncernu.
	Roku 1918 zakoupila banka od Buštěhradské dráhy komplex kamenouhelných dolů ve Vrapicích u Buštěhradu s normální těžbou 2,5 - 3 miliony q uhlí ročně.
	V době první světové války byla Pražská úvěrní banka, jako jiné české ústavy, ve svém vývoji bržděna a teprve politický převrat z roku 1918 a vznik Československé republiky, přinesl úplnou změnu této situace.
	Na základě usnesení valné hromady 28.2.1918 zvýšen akciový kapitál na 50 000 000 K, emisí 50 000 ks nových akcií po 400 K, které nabídnuty akcionářům v kurzu po 750 Kč.
	Za účelem získání základny pro své zahraniční obchody na západě, uzavřela banka počátkem roku 1919 přátelskou dohodu se skupinou bank, sestávají ze Société Générale a Banque de Paris et de Pays Bas v Paříži a Rotterdam'sche Bankvereeinigung v Amsterodamu, na základě které jmenované ústavy převzaly, dle usnesení valné hromady z 13.5.1919, nově emitované akcie Pražské úvěrní banky v nominální hodnotě 25 000 000 Kč a vyhradily si opci na dalších 25 000 000 Kč (správní rada byla pověřena zvýšit akciový kapitál do výše 100 000 000 Kč, druhá emise akcií provedena až v roce 1923). Akciový kapitál banky se touto transakcí zvýšil na 75 000 000 Kč. Obchodní síť byla doplněna zřízením nových filiálek a také průmyslový koncern banky rozšířen účastí na nových podnicích.
	Na valné hromadě z 12.5.1920 usneseno zvýšení akciového kapitálu na 150 000 000 Kč. Toto zvýšení nebylo provedeno.
	V důsledku změněných politických a hospodářských poměrů v Haliči, byly krátce po převratu filiálky ve Lvově a Brodech likvidovány.
	Aby doplnila svoje spojení na Balkáně, zúčastnila se Pražská úvěrní banka roku 1920 na založení Slovinské banky v Lublani a na zvýšení akciového kapitálu Banque Roumaine de Commerce et de Crédit de Prague v Bukurešti.
	Dále bylo v tomto roce spolu s Agrární banku československou a Českou bankou UNION založeno Obchodní sdružení československých bank v Berlíně, které při pozdější reorganizaci za účasti německého kapitálu přeměněno na Tschechoslowakischer Bankverein A. G. (Bankovní jednota Československá akc. spol.) Počátkem roku 1925 byla tato účast likvidována.
	Koncem roku 1920 provedena fúze s Bankovní jednotou v Chrudimi spol. s ob. r. [2] a ústav přeměněn na chrudimskou filiálku Pražské úvěrní banky. Fúze byla provedena výměnou podílů v poměru 3:2, za každé tři podílové listy po 500 Kč obdržel podílník nově dvě akcie Pražské úvěrní banky.
	Během roku 1923 převzala Pražská úvěrní banka Severočeskou banku a její pobočky v Litoměřicích, Roudnici nad Labem a v Mostě přeměnila na vlastní filiálky.
	Na přání směrodatných kruhů převzala Pražská úvěrní banka reorganizaci a vedení Řeznicko-uzenářské banky v Praze [3, 4] a postavila tento ústav na nové základy, které umožňovaly jeho další působnost.
	Koncem roku 1923 provedeno, za účasti spřízněných zahraničních bank, zvýšení akciového kapitálu na 100 000 000 Kč, čímž spřátelené banky využily svou opci k odběru akcií.
	V témže roce převzata filiálka bývalé Pozemkové banky v Moravské Ostravě.
	Pražská úvěrní banka komandituje bankovní ústav Berthold Storfer & Co. ve Vídni a je spolu s jinými zájemci zúčastněna na Bankovním domě Junek a spol. (dříve B. Fuchs a spol.) v Praze.
	Banka se stala členem bankovního konsorcia pro finanční operace státní a zúčastňuje se všech státních úvěrových transakcích.
	K 1.1.1927 přeměněno Oddělení pro zboží na samostatnou společnost Pražská akciová společnost pro obchod se zbožím v Praze.
	.
	.
	Anglo-československá banka
	Banka byla založena dne 12.4.1922 na základě diplomatického jednání a následně udělené koncese československou vládou londýnské Bank of England za účelem převzetí bankovních obchodů a filiálek bývalé Anglo-Rakouské banky ve Vídni, které zůstaly na československém území. Původně měla být Anglo-Rakouská banka se sídlem ve Vídni zachována, včetně jejích poboček na československém území, ale proti tomu se postavila československá vláda, která požadovala důsledné hospodářské oddělení od Vídně.
	Akciový kapitál banky ustanoven ve výši 120 000 000 Kč, rozdělený na 300 000 ks akcií po 400 Kč.
	Banka převzala 30 poboček a expozitur a založila pobočku v Londýně. Stala se členem bankovního konsorcia pro státní úvěrové operace a platebnou úroků, jakož i amortizačních splátek pro státní půjčku v Anglii, sjednanou v roce 1922.
	Veškeré akcie banky byly v majetku Anglo-Austrian Bank v Londýně, od níž přešly po její fúzi s British Trade Corporation do rukou Anglo-International Bank v Londýně.
	V roce 1927 přešlo asi 75% akcií do majetku československé zájmové skupiny (25% československý stát, zbytek Kooperativa, Škodovy závody, Jiří Schicht akc. spol., Ignaz Petschek a kníže Liechtenstein). Další část akcií banky, v nom. hodnotě 15 000 000 Kč (12,5%), přešla v roce 1929 z Anglo-International Bank do firmy Samuel & Co. v Londýně a A. W. Harriman & Co. New York.
	V roce 1928 se banka zúčastnila společně s dalšími domácími i zahraničními ústavy na založení Société de Banque pour le Commerce et ľindustrie v Paříži.
	.
	Bankovní fúze - Anglo-československá a Pražská úvěrní banka
	Na základě usnesení mimořádné valné hromady Anglobanky ze 14.4.1930 převzala Anglo-československá banka v květnu 1930 se zpětnou platností od 1.1.1929 Pražskou úvěrní banku v Praze (akc. kap. 100 000 000 Kč, rozdělený na 250 000 ks akcií po 400 Kč) a od roku 1920 stávající Českou komerční banku v Praze (akc. kap. 75 000 000 Kč, rozdělený na 375 000 ks akcií po 200 Kč).
	Z tohoto důvodu zvýšila banka svůj akciový kapitál ze 120 000 000 Kč na 235 000 000 Kč a změnila název na Anglo-československá a Pražská úvěrní banka (zkratka AČPUB). Nových 287 500 ks akcií nabídnuty k výměně a sice v poměru 1:1 za akcie Pražské úvěrní banky a 1:10 za akcie České komerční banky. [5, 6, 7]
	Vlivem nepříznivých hospodářských výsledků všech tří původních bank, byl nově vzniklé bance poskytnut státní úvěr ve výši 310 000 000 Kč s odkladem splácení a úročení na dobu 6 let.
	V souvislosti s převzetím Pražské úvěrní banky a České komerční banky přešel další větší balík akcií Anglo-československé a Pražské úvěrní banky do vlastnictví československého státu, jehož účast se tak zvýšila na cca 40% zvýšeného akciového kapitálu. Rovněž skupina Kooperativy a Škodových závodů zvýšila při příležitosti fúze svou účast na bance.
	V bilanci za rok 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krize provedením mimořádných odpisů na cenných papírech, účastech a dlužnících částkou 258 400 000 Kč. K tomuto účelu použito 9 800 000 Kč z provozních výsledků, 8 300 000 Kč z převodu zisku, 125 300 000 Kč z rezerv a 115 000 000 Kč z akciového kapitálu, který byl snížen z 235 000 000 Kč na 120 000 000 Kč stažením 287 500 ks akcií (z akcií určených ke stažení bylo 13 787 600 Kč v majetku banky a zbytek byl dán k dispozici bezplatně velkoakcionáři). Snížení akciového kapitálu odsouhlaseno na valné hromadě z 25.8.1932.
	V roce 1932 byla původní státní půjčka ve výši 310 000 000 Kč odepsána a stát poskytl novou půjčku ve výši 295 000 000 Kč a další záruky v celkové výši 160 000 000 Kč.
	V roce 1937 vlastnil stát cca 51% akcií banky, 30% bylo v majetku syndikátu tuzemských a zahraničních velkoakcionářů a 19% ve vlastnictví ostatních akcionářů.
	V roce 1938 byla banka nucena odprodat všech svých 31 sudetských poboček německým říšským bankám. V témže roce zřídila filiálku v New Yorku.
	Počátkem roku 1939 přešla většina akcií z majetku státu na tuzemskou průmyslovou a bankovní skupinu.
	V roce 1939, po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, banka změnila název na Anglo-Pražská úvěrní banka (Anglo-Prager Creditbank) a v roce 1940 na Pražská úvěrní banka (Prager Creditbank).
	V únoru 1941 uzavřena přátelská dohoda s Českou bankou Union.
	V roce 1942 nařízena fúze s Řeznicko-uzenářskou bankou v Praze, která byla schválena na mimořádné valné hromadě z 29.1.1942. Zároveň usneseno zvýšení akciového kapitálu na 128 000 000 K, vydáním 20 000 ks nových akcií po 400 Korunách, které nabídnuty k výměně akcionářům Řeznicko-uzenářské banky v poměru 1:1.
	Na téže valné hromadě pověřena správní rada ke zvýšení akciového kapitálu na 130 000 000 K, vydáním 5 000 ks nových akcií po 400 Korunách. Toto navýšení nikdy neprovedeno.
	Začátkem roku 1942 získala Pražská úvěrní banka většinu akcií České diskontní banky (do roku 1939 Československá diskontní banka, [8]), se kterou k 1.1.1943 fúzovala. Akcionářům České diskontní banky nabídnuty výměnou akcie Pražské úvěrní banky v poměru 5:1 (za 5 akcií diskontní banky obdrželi akcionáři 1 akcii úvěrní banky).
	Na základě rozhodnutí ministerstva hospodářství ze 7.6.1943 byla Pražská úvěrní banka poslána do likvidace. Bankovní obchody, filiálky a část průmyslového koncernu předány německým bankám a zbytek průmyslového koncernu převzaly Göringovy závody.
	Krátce po osvobození v roce 1945 byla Pražská úvěrní banka obnovena, ale již 24.10.1945 dekretem prezidenta republiky č. 102 znárodněna, přeměněna na národní podnik a později zanikla.
	Zdroj informací: J. Kašpar: Československé bursovní papíry ročník 1927-1928, 1928-1929, 1929-1930, 1931-1932, 1938-1939 a 1939-1940. J. Kašpar: Pražské bursovní papíry 1926-1927 a 1940-1941. F. Vencovský, Z. Jindra, J. Novotný, K. Půlpán, P. Dvořák a kol.: Dějiny bankovnictví v českých zemí, 1999. Finanční ročenka Compass 1927 a 1944


Avers :

	.
Vnitřní strana :
	.
	.
Revers :	---
	.
	.
	.
	.
Pohlednice :
	Pohlednice: Budova Pražské úvěrní banky. Před rokem 1918.
	.
	.

	Pohlednice: Pražská úvěrní banka, trezor, bezpečnostní schránky. Před rokem 1918.
	.
	.
	.
	.